ÚOP v Českých Budějovicích

územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu


Nově prohlášené kulturní památky v roce 2020

Přehled nově prohlášených kulturních památek v Jihočeském kraji v roce 2020

Více informací o nových kulturních památkách naleznete také v tiskových zprávách zde:

Pěčín, severní kamenný jednoobloukový mostek – č.ÚSKP 106466, prohlášeno 21. února 2020

Masívní klenutý mostek z lomového kamene postavený v 19. století, na místní komunikaci v Pěčíně, je autenticky dochovaným a cenným příkladem technicko-dopravní stavby, která představuje typ stavebně konstrukční technologie, používané zejména ve vesnickém prostředí.

Mostek velmi významně zhodnocují své prostředí, citlivě dotváří dosud nedotčený charakter údolní nivy Svinenského potoka a je cenným krajinotvorným prvkem v historické krajině.

Odkaz na Památkový katalog

Odkaz na článek o památce ve zpravodajství portálu PROPAMÁTKY.

 

Písek, secesní pomník padlým c. a k. 11. pěšího pluku – č.ÚSKP 106467, prohlášeno 22. února 2020

Na vojenském hřbitově v Písku se nachází pomník padlým z umělého kamene v podobě tzv. Klečícího Génia, který byl věnován padlým hrdinům c. a k. 11. pěšího pluku.

Pomník je jedním z prvních odhalených pomníků na události první světové války v Čechách. Jedná se o umělecky hodnotnou práci mladého sochaře Františka Žemličky, který byl v době zhotovení příslušníkem rakousko-uherské armády. S největší pravděpodobností se jedná o jedinou takovou dochovanou monumentální plastiku tohoto sochaře. Socha klečícího Génia je velice realistická a svým pojetím předznamenává směřování výtvarného umění kolem poloviny 20. století (a to včetně sochařství nacionálního socialismu či socialistického realismu).

Odkaz na Památkový katalog

Odkaz na článek o památce ve zpravodajství portálu PROPAMÁTKY.

Prudice, židovský hřbitov – č.ÚSKP 106470, prohlášeno 5. března 2020

Jihozápadně od obce Prudice je situovaný židovský hřbitov z počátku 18. století, který je již jedinou památkou a posledním dokladem na prudickou židovskou obec.

Představuje cenný doklad židovského osídlení a patří k významným židovským hřbitovům na Táborsku. Na hřbitově se dochoval bohatý soubor náhrobních kamenů, cca 230, od první čtvrtiny 18. století až do druhé světové války, kdy se na hřbitově, po zániku židovské obce, přestalo pohřbívat. Náhrobky mají vysokou řemeslno – uměleckou úroveň a zároveň epitafy na náhrobcích jsou téměř jediným dokladem a pramenem k dějinám prudické židovské obce.

Odkaz na Památkový katalog

Odkaz na článek o památce ve zpravodajství portálu PROPAMÁTKY.

Strunkovice nad Blanicí, stodola a kolna v areálu fary čp. 1 – doprohlášení 27. února 2020 – č.ÚSKP 10128/3-3769

Doprohlášení stodoly a kolny bylo žádoucí nejen z hlediska jejich památkových hodnot, ale zejména z hlediska ucelení daného souboru památkově chráněných věcí.

Hospodářské budovy z první poloviny 19. století, představující nedílnou součást areálu fary, dochovaly se téměř v autentickém stavu z doby výstavby včetně dispozičního řešení, historických konstrukcí a řemeslných prvků jako jsou trámové stropy s fošnovým záklopem, vaznicový krov se stojatou stolicí, úzké štěrbinové průduchy v kamenném zdivu. Významné je též jejich urbanistické začlenění nejen do areálu fary, ale i do urbanistické struktury obce.

Odkaz na Památkový katalog

Bošilec, kamenný dvouobloukový most – prohlášeno 8. července 2020 - č.ÚSKP 106540

Kamenný dvouobloukový most přes Bukovský potok v katastru obce Bošilec byl postavený v letech 1753 – 1755 během stavby císařské silnice za vlády Marie Terezie.

Tento most je autenticky dochovaným a cenným příkladem důležité technicko-dopravní stavby, která dokládá architektonické kvality, stavební a konstrukční technologie. „Je pro nás důležitým pramenem pro dokumentaci vývoje tohoto druhu staveb v jihočeském regionu,“ dodává Jana Štorková z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Odkaz na Památkový katalog

Odkaz na článek o památce ve zpravodajství portálu PROPAMÁTKY.

Trhové Sviny, fara čp. 166, Husova ulice - prohlášeno 2. července 2020 – č.ÚSKP 106537

Areál budov fary představuje architektonicky i kulturně-historicky hodnotný a funkční celek a významný doklad zajímavý svým pojetím a rovněž i uměleckou kvalitou.

Pozdně barokní budova fary patrně z konce 18. století se dochovala téměř v intaktním stavu včetně materiálové skladby, dispozičního řešení, historických konstrukcí a řemeslných prvků. V interiéru se dochovaly valené klenby s výsečemi, fabiónové stropy, prkenné podlahy, hambalkový krov se stojatou stolicí. Památkově hodnotné je i západní průčelí s mohutným barokním štítem členěným pilastry a římsami. Areál výrazně zhodnocují hospodářské budovy tvořící zázemí fary, zejména budova stájí s plackovými klenbami. Památková hodnota areálu je umocněna i jeho původním urbanistickým umístěním v organismu historického města Trhové Sviny.

Odkaz na Památkový katalog

Odkaz na článek o památce ve zpravodajství portálu PROPAMÁTKY

Záluží u Vlastiboře, usedlost čp. 12 - prohlášeno 29. července 2020 – č.ÚSKP 106545

Třítraktová venkovská usedlost se zásadní urbanistickou funkcí v návesním historickém jádru obce Záluží u Vlastiboře je cenným dokladem lidové architektury dochované téměř v autentickém stavu.

Památkově hodnotné je nejen hmotové uspořádání budov včetně dispozice, konstrukcí a prvků, ale zejména ztvárnění návesního průčelí s pozdně secesní výzdobou a s lidovými motivy z roku 1928. V dané oblasti, na území Soběslavsko-veselských blat, se jedná o velmi netradiční řešení, které poukazuje na společenské postavení tehdejšího majitele/starosty a nabízí ukázku soudobého přístupu, místní vliv a ambice stavebníka, k řešení fasády v „konzervativním“ venkovském prostředí.  

V obci Záluží u Vlastiboře se dochoval jedinečný soubor blatské zděné architektury, která byla pro své nesporné hodnoty a kvality v roce 1995 vyhlášena vesnickou památkovou rezervací.

Odkaz na Památkový katalog

Odkaz na článek o památce ve zpravodajství portálu PROPAMÁTKY

Tábor, Sbor Božích bojovníků Církve československé husitské a fary čp. 1960, Farského ulice - 8. července 2020 – č.ÚSKP 106534

Budova Sboru Božích bojovníků Církve československé husitské postavená roku 1939 významnými pražskými architekty Jaroslavem Kabešem a Václavem Vejrychem je hodnotnou a cennou puristickou stavbou, která kontextuálně zapadá do okolí moderního předměstí okresního města.

Velkorysost uměleckého záměru se odráží ve skladbě budovy, která vychází z účelovosti stavby i nesnadných podmínek daných úzkou svažitou parcelou. Nápadité je zejména odhalení konstrukce nad terasou kolumbária a napojení sboru na okolní zástavbu farní budovou. Hodnotu architektury zvyšuje i mobiliář bohoslužebné síně, který je dochovaný z doby výstavby s pozdějšími hodnotnými dodatky, které jsou dílem sochaře J. V. Duška. Sbor se zachoval z větší části v autentickém stavu, dochovány jsou konstrukce i detaily, včetně výplně vnitřních otvorů a povrchů.

Objekt se řadí k nejhodnotnějším stavbám meziválečné architektury v jižních Čechách a svou kvalitou dosahuje měřítka celorepublikového významu nejenom mezi sborovými stavbami Církve československé husitské, ale i v obecném měřítku meziválečné architektury.

Součástí prohlášeného areálu jsou i některé prvky mobiliáře. 

Odkaz na Památkový katalog

Odkaz na článek o památce ve zpravodaství portálu PROPAMÁTKY

Záblatí u Ponědraže, Valentův mlýn čp. 24 včetně technologického zařízení - prohlášeno 18. srpna 2020 – č.ÚSKP 106555, 106556

Valentův mlýn v Záblatí u Ponědraže, založený roku 1575, se stavebními přestavbami sahajícími až do první poloviny 20. století, představuje hodnotný funkční a architektonický celek včetně dochovaného mlýnského zařízení z období konce 19. století až první třetiny 20. století.

Technologické mlýnské zařízení představuje umělecké složení se třemi válcovými stolicemi a s Francisovou turbínou instalovanou roku 1930, která nahradila stará vodní kola.

Z památkového hlediska je hodnotné nejen hmotové uspořádání budov a jejich vnější vzhled včetně průčelí s částečně dochovanými renesančními sgrafity v podobě obdélných monochromatických psaníček, ale i dispozice domů a dochované historické konstrukce a architektonické a stavební prvky (klenba renesanční síně, konstrukce v mlýnici).

Mlýn je velmi dobře dochovanou památkou na hospodářské aktivity na třeboňském panství, ať už rožmberské či schwarzenberské. Mlýn představuje cenný příklad technické památky s historickými vazbami na významné osobnosti (Vilém z Rožmberka, Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan).

Odkaz na Památkový katalog

Odkaz na článek o památce ve zpravodajství portálu PROPAMÁTKY

Týn nad Vltavou, Bargerova vila čp. 445, Dewetterova - prohlášeno 15. října 2020 – č.ÚSKP 106577

Vila vltavotýnského mlynáře Ladislava Bargera z konce 20. let 20. století se v jižních Čechách řadí mezi kvalitní puristické stavby. Postavená byla dle projektu stavitele Adolfa Beneše. Tento dům představuje ryze moderní stavbu bez odkazů na historickou architekturu.

Půdorysně poměrně jednoduchá puristická vila se dochovala ve velmi autentickém stavu a vyniká jednotným architektonickým pojetím vysoké umělecké a architektonické kvality.

Vila vykazuje zejména vysoký stupeň dochování autenticity fasád a interiérů včetně architektonických a řemeslných prvků (např. interiérové dveře, okna, dochovaný obklad ze zeleného skla, terrazzo,..). Hodnotu architektury zvyšuje i moderní dispoziční řešení obsahující centrální halu s po obvodu situovanými jak soukromými tak i reprezentativními prostory v přízemí a v patře (salón, pokoje, ložnice, kuchyň a koupelnu). Komunikačním jádrem vily je dvouramenné betonové schodiště umístěné v polokruhovém rizalitu na severní straně stavby.

Více v Památkovém katalogu zde.