ÚOP v Českých Budějovicích

územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu


Nově prohlášené kulturní památky v roce 2019

Přehled nově prohlášených kulturních památek v Jihočeském kraji v roce 2019

České Budějovice, obchodní dům Brouk a Babka, ulice Široká – č.ÚSKP 106351, prohlášeno 10. dubna 2019

Obchodní dům Brouk a Babka postavený roku 1935 ve funkcionalistickém stylu je kvalitním příkladem funkcionalistické stavby, která svou kvalitou, konceptem a dochovanou autenticitou exteriéru i interiéru, přesahuje regionální poměry.

Dílčí novodobé úpravy interiéru včetně repasovaných původních pásových oken, nijak radikálně nenarušily koncepci stavby. Součástí hodnoty objektu jsou zachované stavebně historické konstrukce, řemeslné prvky v podobě kamenného schodiště s kovovým zábradlím či mramorové obložení stěn. Dům je jedním z mála funkcionalistických obchodních domů v jižních Čechách.

Autorem domu je významný český meziválečný architekt Karel Chochola, který působil na území jižních Čech ve dvacátých a zejména ve třicátých letech 20. století, až do jeho smrti v roce 1942.

Blatná, vila Theodora Fialy čp. 394, Holečkova ulice – č.ÚSKP 106369, prohlášeno 24. dubna 2019

Vila Fiala/Krčkovna postavená v roce 1905, s dílčími úpravami kolem roku 1910, od významného architekta Karla Fialy, je velmi zajímavým dokladem autenticky dochované výletní restaurace s hospodářským zázemím, která je situována na dominantním místě na severním okraji města Blatná, na kopci Vinice.

Vila představuje v dnešní době mimořádný potenciál poukazující na architektonickou a historickou výjimečnost v celém regionu. Netradiční podoba vily je příkladem stavebního typu výletní restaurace z počátku 20. století, kterých se v jižních Čechách dochovalo velmi málo (např. Rudolfov u Jindřichova Hradce).

Architekturu stavby vhodně doplňují architektonické a řemeslné prvky interiéru (dveře, okna, kachlová kamna, osvětlení, výmalba stěn).

Vila má velký kulturní i společenský význam s vazbou na českého architekta Karla Fialu, blatenského rodáka, který spolupracoval s významnými architekty tehdejší doby zejména s Josefem Mockerem, účastnil se obnovy katedrály sv. Víta a ve 20. letech 20. století, coby stavitel Pražského hradu, se podílel na prvních stavebně-historických průzkumech Hradu.

Slavonice, dům čp. 532, Horní náměstí – č.ÚSKP 106373, prohlášeno 22. května 2019

Pohledově významný dům se zásadní urbanistickou funkcí na slavonickém Horním náměstí dokládá přirozený stavební vývoj měšťanského domu od 16. století zachycující pozdně barokní a klasicistní fázi stavitelství týkající se zejména interiéru, až do modernizace ve 20. a 21. století.

Budova má hodnotné nejen dochované hmotové uspořádání a uliční průčelí se sgrafitovou výzdobou v podobě nepravidelných psaníčkových sgrafit, ale také třítraktovou dispozici, historické konstrukce a architektonické a stavební prvky (zaklenutí průjezdu, partii klenutých sklepů, hambalkový dvouúrovňový krov). Dům obsahuje i některé pozdně gotické detaily (lomený oblouk na dvorní straně průjezdu, okénko do dvora). Památkově významné jsou i dochované klenuté hospodářské budovy ve dvoře tvořící ucelení daného souboru staveb.

Dům je architektonickou, urbanistickou a i historicky nedílnou součástí města Slavonice, jehož historické jádro bylo v roce 1961, vyhlášeno městskou památkovou rezervací, pro jeho nesporné památkové, architektonické a historické hodnoty.

České Budějovice – Čtyři Dvory, kostel sv. Vojtěcha včetně movitého vybavení, ulice Emy Destinové – č.ÚSKP 106401, prohlášeno 12. srpna 2019

Budova kostela sv. Vojtěcha postavená v letech 1937 – 1938 podle návrhu významného pražského funkcionalistického architekta, specialisty na církevní architekturu, Jaroslava Čermáka, je dokladem funkcionalistické architektury se zachovalým architektonickým konceptem včetně exteriéru a interiéru s movitým vybavením.

Pozice stavby v rámci meziválečné funkcionalistické architektury je tak nejen v Českých Budějovicích zcela výjimečná.

Kostel sv. Vojtěcha patří spolu s kostelem sv. Jana Nepomuckého v Praze Košířích (1938-1942) k Čermákovým nejhodnotnějším realizacím v sakrální architektuře.

V Českých Budějovicích Čermák navrhl kostel, v jehož architektuře i vybavení se pozoruhodně prolínají historické tradiční prvky uplatňující se v křesťanské sakrální architektuře s ryze funkcionalistickými formami.

Na jedné straně jde o historické prvky např. o motiv lomeného oblouku uplatňující se ve tvaru hlavního vstupu, u oken nebo ve výklenku bočního oltáře, dále o železobetonovou konstrukci stropu lodi, která evokuje kazetové stropy renesančních chrámů nebo o formu střechy věže kostela, která připomíná zastřešení zvonic italských renesančních kostelů. Na druhé straně strohé pravoúhlé tvary funkcionalistického slohu posunuje směrem k emociálněji pojatému výrazu, kdy například úseky zdiva jsou konkávně prohnuty nebo východní stěna presbytáře byla zdůrazněna diagonálně kladeným zdivem pokrytým keramickým obkladem.

Ločenice, usedlost čp. 13 – č.ÚSKP 106388, prohlášeno 5. července 2019

Autenticky dochovaná Ločenická usedlost v historickém návesním jádru obce, je v dané lokalitě, jedním z posledních dochovaných příkladů špýcharového domu s patrovou zděnou sýpkou, zděným síňovým dílem a roubenou světnicí, které zde byly hojně rozšířené a postupně zanikaly při přezdívání vesnic v průběhu 19. století.

Dnešní podoba dvoutraktové usedlosti včetně vzhledu a hmotového uspořádání je přirozeným stavebním vývojem objektů v průběhu 19. a 20. století. Památkově nejhodnotnějším objektem usedlosti, dendrochronologicky datovaným do let 1777 - 1781, je intaktně dochovaná přední obytná budova s roubenou světnicí v kožichu, s klasickou trojdílnou dispozicí a dále s patrovou špýcharovou komorovou částí. V interiéru usedlosti se dochovala řada hodnotných historických konstrukcí (klenby, trámové stropy, povalové stropy, roubení v kožichu) a rovněž i řada architektonických a stavebních prvků (okna a dveře včetně kování). Areál se dochoval ve vzácné celistvosti a neporušenosti.

Kovářov, židovský hřbitov – č.ÚSKP 106397, prohlášeno 19. srpna 2019

Židovský hřbitov, vymezený ohradní kamennou zdí, s dochovaným torzem obřadní síně, byl založen v první polovině 19. století.

Hřbitov je situován cca 500 m SZ směrem od centra obce, při JV patě Kovářovské Hůrky. Na hřbitově se dochovalo kolem 120 náhrobních kamenů od doby založení hřbitova až do roku 1940. Jedná se o soubor představující vývoj náhrobků z klasicistního období až po novější modernější styl z první poloviny 20. století, tvořený i z několika dílů. Židovský hřbitov je dokladem židovského osídlení v severní části Písecka a představuje cenný doklad židovské kultury v tomto regionu.

Nosetín (obec Chyšky), židovský hřbitov – č.ÚSKP 106396, prohlášeno 19. srpna 2019

Nosetínský židovský hřbitov založený patrně na počátku 18. století je situovaný cca 1 km JV od obce Nosetín, při silnici do obce Květuš.

Na hřbitově se dochovalo kolem 100 náhrobních kamenů. Řada z nich je barokního typu z první poloviny 18. století, jejichž nápisy tvoří zvláštní druh příležitostné hebrejské poezie, až po náhrobky novější, moderního typu, z počátku 20. století. Židovský hřbitov v Nosetíně je tedy současně zajímavým dokladem výtvarného vývoje kamenných náhrobků židovského prostředí v období baroka a v průběhu 19. století.

Protivín, budovy předzámčí včetně hospodářského zázemí čp. 2, 3, 4, 5, 9, 518 a 519, brána a dvě ohradní zdi – doprohlášení areálu zámku čp. 1 - č.ÚSKP 19009/3-2689, prohlášeno 3. 7. 2019

Areál správních a hospodářských budov představuje dobře dochovaný historický komplex, dokládající vývoj šlechtického sídla od první poloviny 18. století do 19. století.

Předmětné správní budovy jsou logickou součástí širšího zámeckého areálu a představují tradiční barokně-klasicistní stavby s vazbou na schwarzenberskou architekturu 19. století. Z památkového hlediska je hodnotné nejen hmotové uspořádání, ale zejména dochované historické konstrukce a architektonické a stavební prvky, jako jsou valené klenby s výsečemi, segmentové klenby, hambalkové krovy s ležatou stolicí, kamenná ostění, rámové dveře.

Komplex budov předzámčí tvoří zásadní urbanistickou funkci ve východní části náměstí, neboť celý prostor náměstí byl demolicemi a modernizačními zásahy silně degradován.