Právě archeologie totiž v případě pernštejnských zahrad hraje významnou roli. Po provedeném archivním a stavebně historickém průzkumu nebylo v rámci projektové části stále patrné, jaká byla podoba parteru okrasných zahrad. Na tuto otázku poskytli odpověď až archeologové, kteří v první fázi provedli nedestruktivní výzkum plochy za pomoci georadaru a následně výsledky tohoto měření ověřili několika zjišťovacími sondami. Projektant tak mohl při zpracování projektu obnovy okrasné zahrady pracovat s relevantními informacemi a zohlednit výsledky archeologického výzkumu. Nemusíme na tomto místě jistě připomínat, že tato „maličkost“ přispěla nejenom k plynulému průběhu stavebních prací ve fázi realizace samotné stavby, ale ušetřila i nemalé finanční prostředky, které by vznikly, pokud by archeologický nález dokumentující stavební podobu parteru zahrad byl učiněn až v souvislosti s výkopovými pracemi realizovanými v rámci stavby. Právem byl tedy na místě účastníkům akce tento postup představen jako příkladná spolupráce archeologa s projektantem plánované stavby.

Co všechno bylo návštěvníkům v terénu představeno přiblížil Petr Holub z NPÚ, ÚOP v Brně: „Při prohlídce staveniště byl představen koncept okrasné zahrady o rozloze téměř 5 ha založené kolem roku 1800 a související jednotlivé stavby v areálu. Na stavby čínského pavilonu a haltýře, stojících v parteru zahrady, navazoval systém umělého vodního toku, kanálků a cestiček spolu s mostky a odpočivadly, který je po odkrytí archeologickým výzkumem v současné době dobře patrný a stal se stěžejním bodem celé akce. Celý systém vodních toků a komunikací bude v rámci rekonstrukce vrchnostenských zahrad na shodném půdorysu obnoven“.

Prohlídky se zúčastnilo více než 80 zájemců o archeologii, historii architektury zahrad či regionu Nedvědicka.

„Počasí vcelku přálo, účast byla hojná a obecenstvo vypadalo spokojeně. Příští rok si určitě něco podobného zopakujeme,“ hodnotí akci Miroslav Dejmal ze společnosti Archaia Brno.