Hornické památky v saském a českém Krušnohoří byly zapsány na Seznam světového dědictví. Rozhodl o tom Výbor světového dědictví na svém 43. zasedání, jež letos probíhá v ázerbájdžánském Baku.
Pro Českou republiku znamená potvrzení výjimečné světové hodnoty dědictví Krušných hor úspěšný zápis na Seznam světového dědictví po 16 letech. Naposledy byla na tento prestižní seznam zapsána Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči v roce 2003.
Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, jak zní oficiální název společné česko-německé nominace, tvoří 22 součástí, z nichž 17 se nachází na území Saska a 5 v české části Krušnohoří. Konkrétně se jedná o Hornickou krajinu Jáchymov, Hornickou krajinu Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Rudou věž smrti, Hornickou krajinu Krupka a Hornickou krajinu Mědník (podrobnosti k významu českých komponent zde). Společně dokládají obrovský vliv, který měla těžba a zpracování rud na obou stranách pohoří na rozvoj hornictví a hutnictví po celém světě.
„Zápis Krušných hor mezi památky UNESCO je uznáním práce a úspěchů lidí, kteří tento přeshraniční region po staletí utvářeli,” uvedl po rozhodnutí Výboru světového dědictví premiér Svobodného státu Sasko Michael Kretschmer. „Naším společným závazkem nyní je zajistit ochranu tohoto dědictví i pro budoucí generace,” dodal.
„Je pro nás ctí, že se Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří ocitl po boku dalších památek světového dědictví. Na tuto chvíli dychtivě čekali i obyvatelé krušnohorského regionu, který se opírá o stovky let trvající tradici společného soužití lidí na obou stranách hranice,” řekla náměstkyně ministra kultury ČR Petra Smolíková.
Zdůvodnění výjimečné světové hodnoty Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří je podloženo mimo jiné světově významnými vynálezy a inovacemi v oblasti báňských a hutních technologií, které se zvláště v 16. století, ale i později úspěšně šířily z Krušných hor do celé Evropy i zámoří, a o globální význam Krušných hor pro rozvoj báňské legislativy, administrativy a školství, ale také měnových systémů. To dokládá i příběh jáchymovského tolaru, z nějž se na více než 300 let vyvinulo celoevropské platidlo a který dal název i americkému dolaru. Díky více než 800 letům téměř soustavné těžby a zpracování rud vznikla v Krušných horách jedinečná hornická krajina s unikátními montánními památkami v nadzemí i podzemí a s hustou sítí specifických horních měst, která nemá ve světě obdoby. Tyto památky dokládají způsoby těžby a úpravy různých rud ve všech obdobích od 12. až do 20. století, především pak rud stříbra, cínu, kobaltu, železa a naposledy uranu.
Na přípravě nominační dokumentace, která probíhala řadu let, se aktivně podílel i Národní památkový ústav. V území Krušnohoří byly vybrány nejvýznamnější části krajiny, které mohou hornickou historii nejlépe představovat, a pro jejich ochranu byly ve spolupráci s dotčenými obcemi a úřady vyhlášeny nové krajinné památkové zóny, jež doplnily již dříve chráněná historická horní města Krupku, Jáchymov a Horní Blatnou. Příprava podkladů k zápisu na Seznam světového dědictví prohloubila spolupráci na místní úrovni, významným přínosem je rovněž navázání spolupráce se saskými odborníky.
Tématu se věnuje i výstava, kterou hostí Valdštejnský palác v Praze. Pro veřejnost je přístupná o víkendech a státních svátcích až do 1. září 2019.
