Mezinárodní dokumenty

Úmluva UNESCO

Jedním z nejdůležitějších dokumentů je Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví spojující princip ochrany kulturního dědictví s ochranou přírody. V roce 1972 ji přijala Organizace spojených národů pro vědu, kulturu a vzdělávání (UNESCO). Úmluva je unikátní mezinárodní právně závazný dokument, který spojuje princip ochrany kulturního dědictví s ochranou přírody. Jejím smyslem je upravit péči o přírodní a kulturní památky jednotlivých zemí a napomáhat identifikaci, ochraně, obnově a prezentaci nejvýznamnějších světových památek.

Na základě této úmluvy se vytváří Seznam světového dědictví (World Heritage List), do něhož jsou zapisovány památky s mimořádnými univerzálními hodnotami – od 90. let 20. století i ty naše.

Naplňování Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, tedy péči o kulturní dědictví ve spolupráci s UNESCO, má v České republice na starost ministerstvo kultury.

Péči o památky UNESCO v České republice zajišťuje Národní památkový ústav, jenž spolupracuje při přípravě materiálů pro nominace dalších památek a vypracovává podklady pro monitorovací zprávy k již zapsaným kulturním sídlům a památkám na seznamu světového dědictví nebo při zajišťování dalších informací týkajících se ochrany a péče o ně. Vlastníkům a správcům památek UNESCO pomáhá dostát požadavkům vyplývajícím z jejich mezinárodního významu, monitoruje situaci a stav památek a zpracovává podklady pro ministerstvo kultury, případně přímo pro Centrum světového dědictví.

Haagská úmluva na ochranu kulturního dědictví při ozbrojeném konfliktu

Zkušenosti s ničením památek v průběhu válek vedly ke vzniku seznamu nejvýznamnějších kulturních statků, jimž je třeba v případě ozbrojeného konfliktu zajistit příslušnou ochranu. Památky jsou do rejstříku kulturních statků pod zvláštní ochranou zapisovány organizací UNESCO na základě žádosti státu, v němž se nacházejí. Na tento seznam mohou být zapsány pouze statky z oblasti kulturního dědictví nejvyššího významu pro lidstvo. Na základě Druhého protokolu k Haagské úmluvě na ochranu kulturního dědictví při ozbrojeném konfliktu z roku 1954 by v případě války byly památky na seznamu označeny speciálním symbolem a zpřístupněny mezinárodní kontrole. Cílem zápisu je zajistit pro případ ozbrojeného konfliktu, aby nebyl příslušný kulturní statek a jeho bezprostřední okolí využíváno pro vojenské účely a nestal se předmětem útoku. Útok na něj by v době ozbrojeného konfliktu představoval válečný zločin.

Na Mezinárodní seznam kulturních statků se zvýšenou ochranou byla v roce 2018 jako vůbec první objekt v České republice a jeden z prvních sedmnácti kulturních statků na světě zapsána vila Tugendhat v Brně.

Aby bylo možno kulturní statky snadno identifikovat, měly by je státy označit viditelným znakem.  Tím je modrý štít v bílém poli pro statky pod obecnou ochranou a modrý štít v bílém poli na červeném pozadí pro statky pod zvýšenou ochranou.

K tématu existuje množství publikací, jež zajišťuje nebo přímo vytváří Centrum světového dědictví. a které jsou k dispozici v sekci Publikace.

Dokumenty mezinárodního a evropského práva

Česká republika se řídí v oblasti památkové péče i řadou mezinárodních dokumentů, včetně předpisů mezinárodního práva. Jejich širší přehled je dostupný na webu Ministerstva kultury. K hmotnému památkovému kulturnímu dědictví jsou důležité dokumenty z úrovně evropského práva, jimiž jsou

• Evropská úmluva o krajině (č. 13/2005 Sbírky mezinárodních smluv)
• Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (č. 99/2000 Sbírky mezinárodních smluv)
• Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy (č. 73/2000 Sbírky mezinárodních smluv).

zpět na právní předpisy a dokumenty