Zámek Uherčice

Monumentální komplex renesančního a raně barokního zámku stojí na místě pozdně gotické tvrze.

Tvrz byla zbudovaná po roce 1493 Leopoldem Krajířem z Krajku a v několika stavebních etapách se v průběhu 16. století proměnila v impozantní renesanční rezidenci a hospodářské centrum panství. Raně barokní úpravy a dostavby v druhé a třetí třetině 17. století dotvořily vzhled zámku do dnešní podoby. Součástí úprav bylo i doplnění interiérů zámku o jedinečnou bohatou štukovou výzdobu. Klasicistní úpravy po roce 1800 se zaměřily zejména na interiér zámku. Dvě renesanční zahrady ohrazené vysokými zdmi a nárožními věžemi byly doplněny pravidelně uspořádaným barokním parkem, který byl na počátku 19. století výrazně rozšířen o rozlehlý přírodně krajinářský park obsahující řadu saletů a drobných zahradních staveb, ze kterých se do současnosti dochovala romantická hradní zřícenina a obelisk. Poslední opravy před rokem 1995 proběhly v 30. letech 20. století. Po konfi skaci zámeckého areálu prošla památka v období let 1945–1996 devastací způsobenou nejprve barbarským zacházením ze strany nových správců (státní statek, vojsko pohraniční stráže, nápravný tábor pro ženy), poté pak absencí jakékoli údržby. V roce 1996 byla zahájena komplexní památková obnova státního zámku Uherčice, který
se však nacházel v situaci blížící se zániku a obnova proto byla a stáje je nesmírně nákladná a postupuje jen pozvolna. Přestože byla provedena základní stabilizace budov včetně statického zajištění severního křídla a částečná dostavba koníren zbořených v 70. letech 20. století pádem věže. Kvůli návštěvnickému provozu byly rehabilitovány sály přístupné z arkádové chodby v hlavním nádvoří. Rovněž byla provedena oprava krovů a střešních plášťů všech zámeckých střech, dále oprava komínů a hodinové věže. Ve všech zámeckých budovách byly opraveny a doplněny trámové a povalové stropy. V oranžérii byly opraveny dřevěné konstrukce a byla položena nova krytina. Byly realizovány nové střechy vížek v ohradní zdi kuchyňské zahrady a byla opravena koruna této ohradní zdi. Přes výše uvedené zásahy a přes to, že zámek již není ohrožen ve své fyzické podstatě, se zámecký areál stále nachází ve stavu vážného poškození.

Stavební komplex zámku se spolu s obytnými, hospodářskými a solitérními stavbami i s ohrazením zahrad a dalších pozemků nachází v těžce narušeném stavu. Zdivo je rozrušeno trhlinami a povrchovým zvětráním, mnohačetná poškození vykazují kamenické partie staveb a volně umístěná skulpturální díla (schodiště, zábradlí, arkády, portály, sochařská výzdoba, architektonické články atd.). Stavby areálu trpí výrazným vlhnutím. Průčelí mají omítky a štukovou výzdobu značně degradovanou, místy jsou omítky opadané a architektonické členění fasád je destruované. Výplně jsou rozsáhle poškozené, obvykle mají korodující kování, vypadávající tmely, místy vypadlé nebo rozbité zasklení. Přírodně krajinářský park s dochovanými parkovými stavbami postrádá údržbu, objevují se zde četné nálety, struktura a koncepce parku je již téměř nečitelná, zdivo staveb je masivně narušené zvětráním a vykazuje statické poruchy.


Související ohrožené památky

Renesanční zámek byl postaven koncem 16. století pány z Vlašimi pravděpodobně na místě starší gotické tvrze na terénní hraně nad říčkou Olešnou.

Původně renesanční zámek z konce 16. století byl upraven a rozšířen přestavbami v baroku a v 19. století.

Dnešní rozsáhlý renesanční zámek byl postaven na místě raně gotického hradu doloženého již roku 1289 v majetku pánů z Obřan.

Na návrší nad obcí se tyčí monumentální jednopatrová zámecká budova o čtyřech křídlech soustředěných kolem obdélného rozlehlého dvora.

Zámek v Ivanovicích na Hané vznikl v letech 1608–1611 přestavbou vodní tvrze z konce 15. století.

V parku situovaná ušlechtilá architektura trojkřídlého klasicistního zámku s raně barokním jádrem tvoří dominantu obce.