Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem

Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem představuje území, které spojuje unikátní národní kulturní památku, jež dokládá staletý chov a výcvik jedinečného plemene starokladrubského koně a její širší kontext v souvisejících obcích – Kladruby nad Labem, Selmice, Semín. Toto vzácné plemeno barokních galakarosiérů v ní bylo vyšlechtěno a krajina mu byla v minulých staletích „ušita na míru“. Je to jedno z mála míst na světě, kde jsou cíleně nepřerušeně chováni a cvičeni kočároví koně, a to jako součást národního kulturního dědictví.

Krajina byla postupně upravována tak, aby vyjadřovala svůj účel – šlechtění koní. Proto se 3 hlavní osy krajiny kříží nikoliv (jako obvykle) ve vstupu do císařského paláce, ale ve vstupu do monumentálních stájí, kde se také kříží trasy hřebců a klisen v rámci provozu hřebčína. Na tyto osy navazuje rastr pastvin vymezený stromořadími a malebný krajinářský park Mošnice, ozdobený cizokrajnými stromy vysázenými tak, aby vytvářely prostorové iluze. Vlastní císařský zámek je nenápadný, trochu stranou a schovaný za stromořadím. Kompozice krajiny tak záměrně zdůrazňuje svůj primární účel – chov vzácných koní. Důležitou součástí hodnot krajiny je vodní systém, který byl po staletí zlepšován tak, aby krajině zajistil funkční udržitelnost.

Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem se nachází v nížině v oblasti středního Polabí. Je krajinou, na které se rozkládají pole, louky, ohrazené pastviny, krajinářský park, zalesněné území, ale také budovy a zemědělské usedlosti. To vše se vyvinulo s ohledem na hlavní cíl, chov a výcvik starokladrubských koní, kteří byli používáni při ceremoniích habsburského císařského dvora.

Císařský hřebčín byl založen v roce 1579 a od té doby se věnuje tomuto úkolu. Kladruby nad Labem lze považovat za výjimečný příklad krajiny, která byla soustavně a záměrně upravována v průběhu staletí, aby sloužila účelu chovu a výcviku tažných ceremoniálních koní, čímž mimořádně odráží vývoj Habsburků a jejich reprezentačních potřeb v době, kdy byly absolutistické monarchie na vzestupu.

Dochovaná kulturní krajina je pozoruhodnou syntézou mezi průběžně se vyvíjející utilitární krajinou a záměrně koncipovanými zásahy vycházejícími ze zvláštních kompozičních principů. Reprezentuje využití a záměrnou úpravu geomorfologických vlastností a environmentálních zdrojů oblasti při řece v průběhu staletí za účelem chovu koní. Mimořádný příklad lidské interakce s prostředím zaměřeným na chov a výcvik starokladrubských koní představuje i architektura hřebčína a závislé vesnice spolu s místními znalostmi a způsobem života závislým na provozu hřebčína a chovu koní.

Kulturní krajina okolí Kladrub nad Labem klade důraz na úlohu, již hráli koně v lidských dějinách a vývoji, což je aspekt lidské kultury, kterému bylo až dosud věnováno málo pozornosti. Jde o jednu z nejcennějších institucí na chov koní v Evropě. Zhruba tři sta let jej provozovali Habsburkové a rozvíjel se v době, kdy koně plnili klíčovou úlohu v dopravě, zemědělství, při podpoře vojska a reprezentaci aristokracie.