Národní kulturní památky

Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje podle § 4 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči vláda ČR nařízením za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany. Návrh na vyhlášení připravuje ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním památkovým ústavem.

V současnosti je v ústředním seznamu kulturních památek zapsáno celkem 304 rejstříkových čísel (jednotlivých staveb, areálů či movitých předmětů nebo jejich souborů) národních kulturních památek od těch nejstarších (archeologické naleziště Dolní Věstonice včetně souboru nejvýznamnějších nálezů z období kultury lovců mamutů, hradiště a keltské oppidum Závist a další) přes památky středověké (Karlův most, Anežský klášter, hrad Pernštejn či soubor gotických soch z období krásného slohu v českých zemích) a novověké (zámek Opočno, jízdárna ve Světcích u Tachova nebo vila Tugendhat v Brně) až po památky z konce 20. století (hotel a televizní vysílač na Ještědu u Liberce).

Výčet národních kulturních památek je velmi rozmanitý i druhově. Ačkoliv větší zastoupení mají hrady a zámky, kostely či kláštery, nechybějí ani památky lidové architektury (např. Mikuláštíkovo fojtství v Jasenné nebo návesní zvonice v Louce), stavby dopravní (koněspřežní železnice České Budějovice – Linec, empírový řetězový most v Stádlci nebo unikátní železobetonový most v Bechyni) nebo průmyslové (např. železárna Stará huť u Adamova, čistírna odpadních vod v Praze-Bubenči nebo průmyslový areál bývalého Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren). Ve výčtu nechybějí významné pomníky a památníky (pomník sv. Václava v Praze, pole s pomníkem Přemysla Oráče ve Stadicích, památník vyhlazení Lidic nebo památník protifašistického odboje v Praze-Kobylisích). Součástí seznamu jsou samozřejmě i památky movité, kterých však je pouze dvacet sedm. Také jejich výběr je rozmanitý – od asi nejznámějších korunovačních klenotů a ostatkové skříně sv. Maura přes zlomek latinského překladu kroniky tak řečeného Dalimila, astronomické hodiny Engelberta Seigeho a třebechovický betlém po železniční motorový vůz M 290.001 Slovenská strela.

Výčet národních kulturních památek s podrobnými  informacemi

Národními kulturními památkami se mohou podle zákona o archivnictví stát rovněž archiválie, které pro svou jedinečnost představují největší hodnoty archivního bohatství naší země. Vybírány jsou z archivních kulturních památek již dříve prohlášených ministerstvem vnitra, které vede jejich evidenci. Národními kulturními památkami se doposud staly tři archivní soubory: fond Archivu České koruny 1158–1935, moravské desky zemské a archivní sbírka Historica Třeboň. Tyto Národní kulturní památky samozřejmě nejsou předmětem evidence Národního památkového ústavu.