Historické knihovní fondy

Součástí vybavení mnoha hradů, zámků a klášterů jsou historické knihovny. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku se zachovalo více než 350 zámeckých a hradních knihoven, v nichž je uloženo přes 1 700 000 svazků. Národní památkový ústav spravuje významnou část těchto fondů, čítající přibližně 600 000 svazků.

Historické knihovny

Tyto tzv. interiérové knihovny, uchovávané v původních prostorách a původních skříních, regálech či jiném nábytku, jsou český unikát. Jejich význam nespočívá pouze v tom, kolik středověkých rukopisů, prvotisků a jiných cenných knih obsahují, ale hlavně v tom, že je na nich možné sledovat kulturní obraz a vývoj doby, v níž sbírky vznikaly, a také vývoj, společenské postavení a zájmy rodů, jednotlivých majitelů, ale i celé společenské vrstvy.

Historické knihovní fondy obsahují soubor literatury ze všech oborů lidského bádání. Nejstarší rukopis v zámeckých knihovnách pochází z 9. století, nejmladší knihy z poloviny 20. století. Protože aristokracie byla vrstvou velmi vzdělanou, nalezneme zde literaturu ze všech vědních oborů (historie, filozofie, teologie, přírodní vědy, lékařství, alchymie, politika, výtvarné umění, psychologie apod.). Každá knihovna odráží zájem těch, kteří ji shromažďovali. Některé tematické okruhy však nalezneme téměř ve všech zámeckých knihovnách. Týká se to například militarií, protože v každé aristokratické rodině bylo několik důstojníků. Velmi často je zastoupena právnická literatura, protože hodně šlechticů působilo v státních úřadech. Typicky „aristokratickou“ literaturou jsou také knihy o lovu, lesích, koních, případně genealogické publikace – a snad úplně v každém fondu existuje početný soubor knih o zemědělství. Každý zámek byl totiž hlavně hospodářským centrem panství. Jeho majitelé se snažili shromáždit vždy to nejmodernější o jeho správě, o hospodářských novinkách, o pěstování plodin i jejich následném zpracování.

Mnohé z historických knihoven jsou v torzálním stavu, další naopak zůstaly zachovány bez poškození i přes nepříznivé okolnosti ve čtyřicátých a padesátých letech 20. století. Obvykle jsou – někdy celé, někdy částečně – součástí prohlídkových tras. V jiných případech jsou skryty v depozitářích: týká se to většinou takzvaných svozů z objektů, které byly po druhé světové válce zestátněny. Jejich význam spočívá v tom, že zůstaly zachovány odděleně jako samostatné fondy. V jiných evropských zemích totiž byly podobné soubory vřazeny do centrálních knihoven, takže se pak jako jednotlivé knihy rozptýlily v jejich rozsáhlých fondech.

Databáze fondů historických knihoven

Národní památkový ústav vytváří a doplňuje databázi historických knihovních fondů, jejímž základem jsou revidované jednořádkové záznamy v lokálních katalozích převedené do elektronické podoby a doplněné o individuální znaky knihy (vazba, typografický popis, provenienční znaky,…) a identifikační dokumentaci. Kompletně již byla dokončena katalogizace tisků 16. století.

Vyhledávání nejen ve fondech spravovaných Národním památkovým ústavem, ale také ve fondech Národní knihovny, Knihovny Národního muzea, Knihovny Akademie věd ČR, Jihočeské vědecké knihovny apod.) umožňuje webový portál historických knihovních fondů.

Prezenční půjčování knih a bádání v historických knihovnách je možné. Protože však vesměs jde o nemovité kulturní památky s omezeným přístupem, je nutné je projednat s oddělením správy mobiliáře a zámeckých knihoven na příslušné územní památkové správě NPÚ.