Národní památkový ústav si připomíná 500. výročí úmrtí geniálního umělce Leonarda da Vinci

Podobně jako řada světových kulturních institucí si Národní památkový ústav připomíná v letošním roce výročí 500 let od úmrtí geniálního umělce Leonarda da Vinci (15. 4. 1452 – 2. 5. 1519). Za tímto účelem představil dne 2. 5. 2019 výsledky experimentálního projektu, jehož cílem byla výroba funkční repliky rotačního jeřábu podle skic Leonarda da Vinci. S pomocí tohoto stroje je v letošním jubilejním roce dokončováno restaurování středověké věže Jakobínky v Rožmberku nad Vltavou.

„Podle dostupných informací se jedná o jediný plně funkční stavební stroj inspirovaný skicami Leonarda da Vinci na území Evropy,“ říká Petr Pavelec, ředitel budějovického pracoviště NPÚ a zároveň spoluautor projektu.

Zahájení projektu předcházel mimo jiné podrobný stavebně historický průzkum středověké věže v Rožmberku a výzkum vyobrazení historických stavebních strojů. Přitom bylo zjištěno, že pro plánované práce je nejlépe vhodný rotační jeřáb podle kreseb Leonarda da Vinci, zachovaných v jednom z jeho proslulých skicářů s názvem Codex Atlanticus z knihovny Ambrosiana v Milánu. Leonardo da Vinci si těmito kresbami připomínal stavební stroje, které pozoroval, když jako mladý učeň v roce 1472 pracoval na florentské katedrále Santa Maria del Fiore v dílně známého umělce A. Verrocchia. Jeho dílna měla vyrobit a na vrchol chrámové lucerny osadit monumentální měděnou makovici. Za tím účelem byl zkonstruován rotační jeřáb, s jehož pomocí bylo možné makovici o váze několika set kilogramů zdvihnout a přesně osadit na určené místo. Mladý Leonardo byl tímto úkolem fascinován a později si do svého skicáře nakreslil dvě verze rotačního jeřábu, s jejichž pomocí dílo úspěšně dokončili.

Rotační jeřáb podle kreseb z Codexu Atlanticus byl k restaurování věže nejvhodnější, protože střecha rožmberské věže má přibližně stejný kuželovitý tvar jako střecha lucerny florentského chrámu. V době Leonardova mládí byly takové stavební stroje ještě velmi vzácné. „Po roce 1500 se ale už pravděpodobně užívaly i na stavbách ve střední Evropě a je možné, že když byla po požáru v roce 1522 opravovaná kuželovitá klenba věže Jakobínky v Rožmberku, mohl být přitom používán obdobný typ rotačního jeřábu, jaký si před 50 lety ve Florencii naskicoval Leonardo da Vinci,“ říká tesařský mistr Petr Růžička, který jedinečnou funkční repliku jeřábu pro projekt Národního památkového ústavu v České republice vytvořil.

Důležitá fakta o replice rotačního jeřábu

  • replika jeřábu je umístěna na vrcholu věže Jakobínka ve výšce cca 35 metrů, je dlouhá 14 a vysoká 7 metrů s kolem na lidský pohon a lze jím otáčet kolem své osy. Díky tomu obslouží celý plášť věže až po vrchol
  • jeřáb vyráběli tři tesaři, kdy měsíc trval výběr a příprava řeziva, 6 měsíců výroba a 3 týdny montáž
  • použité dřevo je z místních lesů, převážně se jedná o smrk, pouze vybrané součásti jsou z dubového dřeva. Konstrukce je vyrobena ručně bez použití elektrického nářadí, vytesána pomocí sekyr různého typu. Válcové drobnější součásti jsou soustruženy (soustruh na ruční pohon byl znám již ve starověku). Železné kramle a skoby sloužící jako spojovací materiál vykoval kovář.
  • ke konzervaci dřeviny se používá tvaroh, k promazávání se využívá mimo jiné sádla
  • hmotnost jeřábu je asi 3, 8 t a k jeho výrobě  bylo použito přibližně 9, 5 metrů krychlových řeziva
  • jeřáb je dvourychlostní, převody jsou přímo na hlavní hřídeli v podobě posuvného bubnu, přeřazení je možné vždy při rozvinutém laně
  • stroj je dimenzován na bezpečné zvednutí břemene do 500 kg a to pomocí chůze člověka s minimální hmotností 70 kg
  • jeden zdvih trvá průměrně 7 minut
  • přímo na věži Jakobínka byla stavba jeřábu zahájena na podzim 2017, kde se rozestavěná hrubá konstrukce nechala přezimovat a na jaře 2018 byl stroj zkompletován a zprovozněn
  • zvedací zařízení obsluhují tři pracovníci: první ovládá chůzí poběžné kolo, druhý pracovník asistuje při ovládání poběžného kola, třetí pracovník, který je vedoucím zvedací skupiny, pomáhá s horizontálním otáčením zvedacího zařízení, kontroluje pohyb břemene, vydává pokyny k zahájení a přerušení zvedání atd.
  • při šlapání v kole jeřábu se střídali 2 stálí brigádníci (z toho jedna dívka) a příležitostně 12 dobrovolníků
  • jeřáb umístěný na vrcholu věže doposud zajistil dopravu přibližně 15 t materiálu, zbývá vytahat dalších asi 10 t
  • autorem jeřábu je tesařský mistr Petr Růžička, který spolupracoval se statiky Ing. Vítem Mlázovským a Ing. Filipem Chmelem. Výpočetní model pro počítačové ověření dimenzí prováděl doc. Fajman z ČVUT.

Odkaz na video.

News in English.