Patrimonium po roce opět ve svatováclavské rotundě v Praze s Janem Kratochvílem

Rotunda sv. Václava na Malé Straně

V roce 2004 objevili archeologové při záchranném výzkumu, který probíhal v rámci rekonstrukce budovy Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy na Malostranském náměstí, pozůstatky středověké rotundy sv. Václava z poslední čtvrtiny 11. století. Objekt byl přitom po celá staletí považován za zcela zničený pozdější barokní výstavbou. Projekt rekonstrukce a zpřístupnění rotundy se podařilo fakultě úspěšně dokončit roku 2016. Díky němu jsou dochované části jedné z nejstarších církevních staveb na území Prahy zachráněny pro budoucí generace.

Při loňském udílení cen za nejlepší počiny v oblasti památkové péče Patrimonium pro futuro byla Matematicko-fyzikální fakulta UK odměněna rovnou dvakrát. Projekt záchrany rotundy sv. Václava zvítězil v kategorii Prezentace hodnot a také ve veřejném hlasování Památky děkují, v němž rozhoduje on-line hlasování veřejnosti. Letos navíc přibylo ocenění Europa Nostra – Cena Evropské unie pro kulturní dědictví. Památka je široké veřejnosti přístupná v omezeném režimu, ve významných dnech a při zvláštních příležitostech. Pro všechny zájemce je však na webu památky trvale k dispozici virtuální trojrozměrná prohlídka. Další souvislosti přibližuje prof. Jan Kratochvíl, děkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. 
 

Co objev rotundy pro Prahu znamená?

Objev rotundy, ke kterému došlo v roce 2004, byl velkým překvapením nejen pro uživatele budovy, tedy Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, ale především pro naše archeology. Svatováclavská rotunda byla do té doby považována za kompletně zlikvidovanou během stavby domu profesů. A najednou se našly nejen celé základy a dost velká hmota nadzemního zdiva, ale především zachovalá terakotová dlažba vyšehradského typu in-situ, tedy na místě původního uložení. Dlažba, která byla v jedenáctém století módní a populární, byla na většině míst během několika desetiletí vyměněna kvůli nedostatečné odolnosti vůči provozu. A v naší rotundě vydržely její části skoro tisíc let! To je opravdu unikát známý jen ze dvou dalších míst, o kterých se vědělo od devatenáctého století. Po více než sto letech od posledního takového objevu se tedy v Praze počet dochovaných fragmentů této vzácné dlažby téměř zdvojnásobil. 

S jakými problémy jste se během rekonstrukce museli potýkat?

Musím přiznat, že největší problémy během rekonstrukce způsobovala byrokracie kolem administrace projektu. Provoz Matematicko-fyzikální fakulty UK je financován státním příspěvkem na vzdělávání a dotací na vědecký výzkum v oblastech matematiky, fyziky a informatiky. Z těchto zdrojů jsme rekonstrukci rotundy financovat nemohli. Tým pod vedením proděkana pro PRopagaci doc. Martina Vlacha připravil proto projekt do grantové soutěže tzv. Norských fondů. Přestože s účelovým financováním vědeckého výzkumu má fakulta mnohé a dobré zkušenosti, je pochopitelné, že grant v oblasti záchrany kulturní památky jsme získali a administrovali poprvé.

Druhým úskalím byla povinná finanční spoluúčast ve výši 20 procent celkových nákladů. Jak už jsem uvedl, ani na tuto spoluúčast jsme nemohli použít finance ze státního příspěvku či dotace. Pomohli jsme si zorganizováním příspěvkové akce a k našemu překvapení a radosti jsme během jednoho roku získali téměř dva a půl milionu korun od více než 800 dárců. To byla úžasná podpora nejen od zaměstnanců a studentů fakulty, ale i od dárců z mimofakultních kruhů. Několik darů dokonce přišlo ze zahraničí.

Jak jste spokojený s výsledkem? Budou se v rotundě dít nějaké další úpravy?

Velmi. Rekonstrukce je provedena nadmíru profesionálně. Akademický malíř Tomáš Rafl odvedl skvělou práci. Restaurování se účastnili i studenti Filozofické fakulty UK a Fakulty restaurování Univerzity Pardubice, repliky originálních dlaždic byly vyrobeny s velkou péčí o co možná největší věrohodnost po stránce materiálu a zpracování na VŠCHT. Při slavnostním otevření rotundy jsme v očích přítomných dárců mohli číst radost z možnosti podílet se na záchraně této vzácné a pro český národ nesmírně významné památky. Zvolený způsob záchrany a zpřístupnění rotundy tak nejen umožnil veřejnosti do rotundy vstoupit a památku zhlédnout na vlastní oči, ale mnohým přinesl velmi ojedinělý prožitek osobního podílu na této záchraně. Takový pocit souznění a sounáležitosti jako při slavnostním otevření rotundy v září 2016 jsem dlouho nezažil.

V blízké budoucnosti se žádné další úpravy v rotundě neplánují, stále však jednáme s NPÚ o možnosti vystavit v prostorách poblíž rotundy některé z archeologických nálezů, které byly v suti, jež rotundu ukrývala, objeveny.  

Rekonstrukce proběhla za spolupráce mezi archeology, restaurátory, stavebními historiky, geodety, přírodovědci, techniky, stavaři a odbornými firmami. Jak je podle Vás vzájemná shoda při opravě památky důležitá?

Samozřejmě, mimořádně důležitá. A to ještě přidejte filmaře a fotografy, keramiky, instalatéry, právníky, programátory, matematiky nebo fyziky. Ti všichni se nějakým způsobem v rotundě a v rámci dění kolem ní střetávali. Hlavní slovo však měli restaurátoři. Ti určovali, co a jak je potřeba učinit, aby vzácná dlažba mohla zůstat nezakrytá a prostředí sneslo nárazové návštěvy většího počtu osob. Ovšem byla radost vidět, jak všichni zúčastnění táhli za jeden provaz. 

Potěšilo Vás, že jste kromě ceny v kategorii Prezentace hodnot získal také cenu publika? Jak důležitý je podle Vás zájem široké neodborné veřejnosti o památky?

To víte, že potěšilo. A moc. Měl jsem velkou radost, že veřejnost, pro niž jsme celý projekt vlastně spustili, si jej tolik váží. Uznávám však, že v tomto ohledu jsme měli také štěstí. Málokterá památka byla objevena tak senzačním a nečekaným způsobem, málokterá z nově objevených památek se váže až k samým počátkům české státnosti, jako naše rotunda. Tedy přesněji rotunda, kterou jsme řízením osudu dostali darem v budově, již Matematicko-fyzikální fakulta UK užívá. Jsme si toho vědomi a snažíme se o ni odpovídajícím způsobem starat.

Jako vědec si uvědomuji, že existují a vždy budou existovat důležité objevy či artefakty, které budou mít zásadní význam pro odborníky, ale nebude snadné je laikům vysvětlit. Tím spíš má společnost povinnost vhodným způsobem zpřístupnit veřejnosti ty památky, které mají potenciál veřejnost oslovit. A to se v případě svatováclavské rotundy podařilo. Pro každého z nás je důležité si připomenout kořeny, z nichž pocházíme. Naše životy budou plnější, když si budeme uvědomovat, co jim předcházelo. Úžasný zájem veřejnosti o přispění k záchraně rotundy to jen potvrdil.

Projekt záchrany rotundy sv. Václava získal celkem čtyři ceny (Europa Nostra, Patrimonium pro futuro v kategorii Prezentace hodnoty a hlasování veřejnosti Památky děkují a Cenu Miloslava Petruska za prezentaci UK). Které z nich si vážíte nejvíce?

V tuto chvíli je nejčerstvější evropská cena Europa Nostra, která nás naplňuje zadostiučiněním, že záchrana rotundy, která se dnes vejde do jedné místnosti, byla vyhodnocena mezi nejlepšími projekty v rámci celé Evropy. Ukazuje, že rotunda je sice malá svými rozměry, ale velká svým významem. Vážím si ale s odstupem doby stejně tak ceny Patrimonium pro futuro. V jistém ohledu je někdy těžší zvítězit na domácí půdě než v mezinárodním srovnání, při kterém má větší šanci se prosadit jedinečnost.

Hlasování veřejnosti Památky děkují je však ocenění úplně jiného kalibru. Samozřejmě, jsem rád, že všechny práce proběhly na profesionálně vysoké úrovni, takže je profesionální porota ocenila. Ale hlavní záměr projektu byl zpřístupnit rotundu veřejnosti a já mám skutečně velikou radost, že tento záměr a jeho provedení právě veřejnost ocenila.

Jaký je o rotundu zájem ze strany veřejnosti?

Velký. Přijďte se podívat třeba na muzejní noc. Za pár hodin máme „vyprodáno“ na celou dobu jejího trvání.

Mohou v budoucnu návštěvníci očekávat častější zpřístupnění rotundy?

Prozatím stále počítáme se dvěma až třemi dny v roce.

Kde všude se lze o rotundě něco dozvědět? Pořádáte přednášky či jiné aktivity?

Už jsem zmínil, že na projektu se podíleli také filmaři a fotografové. Díky nim vznikl zajímavý půlhodinový dokument, který mapuje jak významné momenty z průběhu obnovy památky, tak její bohatou a spletitou historii. Video najde každý zájemce na stránce www.nase-rotunda.cz. Tentýž web nabízí také virtuální prohlídku objektu, včetně možnosti zobrazení ve 3D, a řadu podrobných textů a fotografií, které rotundu sv. Václava a její příběh podrobně popisují. Pochopitelně vycházíme vstříc partnerským fakultám jak z Univerzity Karlovy, tak dalších vysokých škol, které využívají expozici rotundy ve výuce různých předmětů. Už v průběhu realizace projektu vyšla řada popularizačních článků.

Pokud vím, měla by o rotundě vzniknout souborná monografie, ale tu zatím památkáři připravují a vzhledem k náročnosti tématu nelze její vydání očekávat v dohledné době. Určitý přehled získají zájemci z letos vydané publikace Průvodce pražskou archeologií, kterou vydal Archeologický ústav AV ČR ve spolupráci s NPÚ.

 

Máte v okolí nějaký příklad záchrany památky, který by si podle Vašeho názoru cenu Patrimonium zasloužil?

Zlíchovská výtopna u smíchovského nádraží. Pokud se ji tedy podaří zachránit nikoliv před zubem času, ale před plány ji zbourat za účelem dočasné odstavné plochy pro nákladní automobily při stavbě tunelu Radlické radiály. 

Co byste popřál letošním účastníkům soutěže?

Pocit z dobře vykonané práce, ať již cenu dostanou, nebo ne. Památky nezachraňujeme kvůli cenám, ale kvůli památkám samým a kvůli lidem, kteří si jich váží.

  • 15. 6. 2018

Související zprávy

Patrimonium po roce opět v Kořenově s Ivanem Lejčarem

25. 6. 2018

V loňském udělování ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro získali zvláštní ocenění generální ředitelky NPÚ vlastník a investor Železniční společnost...

Patrimonium po roce opět v Kořenově s Petrem Prokešem

22. 6. 2018

V loňském udělování ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro získali zvláštní ocenění generální ředitelky NPÚ vlastník a investor Železniční společnost...

Patrimonium po roce opět v Horním Maršově s Pavlem Mrázkem

18. 6. 2018

V loňském ročníku ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro byla za obnovu kostela Nanebevzetí Panny Marie v Horním Maršově v kategorii Záchrana památky...

Patrimonium po roce opět v Odrách s Liborem Helisem

11. 6. 2018

V minulém roce získala hřbitovní kaple sv. Rodiny v Odrách cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro v kategorii Objev, nález roku. Město Odry se v roce...

Záchrana rotundy sv. Václava na Malé Straně získala ocenění Europa Nostra

16. 5. 2018

Ocenění Europa Nostra získal v letošním roce projekt záchrany rotundy sv. Václava realizovaný Matematicko-fyzikální fakultou UK, na němž se podílel i tým z odboru...

Národní památkový ústav již počtvrté ocenil významné počiny v péči o památkové dědictví

3. 10. 2017

Cenou Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro byly dnes na slavnostním ceremoniálu v renesančním zámku v Bučovicích odměněny ty nejlepší počiny v oblasti...