Dvojčíslo Zpráv památkové péče, jež právě vyšlo, se věnuje krajině a venkovu v baroku

Česká barokní krajina. Toto sousloví v sobě skrývá mnoho významů a asociací – od monumentálních děl umělců 18. století po naivní lidové výjevy či pohlednice. Spojení baroko a krajina v sobě obsahuje hrdost na bohatou kulturní tradici, ale též pocit čehosi důvěrně domáckého. Jenže co vlastně o malebné krajině českého baroka víme?

Stojí náš vztah k ní na přesném poznání toho, jak a proč vznikala? Nebo se zakládá spíš na sdílených emocích a mýtech? A dovedeme se vlastně o tu krajinu, na kterou jsme tak hrdí, starat? To jsou některé z otázek, kterým se věnuje první svazek Zpráv památkové péče pro rok 2017 s tématem Krajina a venkov v baroku.

Téma má tentokrát podobu dvojčísla s rozsahem celých 184 stran, což naznačuje, že hledat odpovědi není jednoduché. V rámci čísla se o to však pokouší renomovaní historikové a historičky umění jako Rostislav Švácha, Kateřina Adamcová, Sylva Dobalová, Petr Macek nebo Martin Mádl, jejichž jména jsou zárukou inspirativního a podnětného čtení. Samozřejmostí je bohatá obrazová příloha včetně plánů.

V letošním roce se tématem krajiny nezabývají pouze Zprávy památkové péče. Krajina. Kulturní a přírodní dědictví je totiž také název jednoho z hlavních letošních témat NPÚ, jemuž je v průběhu roku věnována řada dalších akcí i publikací. Bližší informace o něm naleznete na webových stránkách NPÚ.