Sokolovna v Rakovníku - nová národní kulturní památka Středočeského kraje

V pondělí 20. 2. 2017 na svém zasedání vláda ČR schválila návrh MK ČR na prohlášení 15 nemovitých kulturních památek za národní kulturní památku. Středočeský kraj, který se pyšní i památkou zapsanou na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO (historické jádro města Kutná Hora s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci) si tímto nyní připíše hned pět nových národních kulturních památek: Střední strojní průmyslová škola v Mladé Boleslavi, Vodní elektrárna v Poděbradech, Krematorium v Nymburce, Zámek s parkem v Brandýse nad Labem, Sokolovna v Rakovníku. Středočeský kraj tak nyní eviduje více než 30 národních kulturních památek. U nově schválených objektů se jedná především o stavby občanské vybavenosti z 1. poloviny 20. století dokumentující architektonickou různorodost daného období. Statut národní kulturní památky pak byl nově schválen i pro dosud ne zcela doceněný zámek v Brandýse nad Labem.

Sokolovna v Rakovníku

V rámci staveb Tělocvičné jednoty Sokol v České republice má sokolovna v Rakovníku prvořadé postavení jako jedna z nejvýznamnějších ukázek moderny v první čtvrti 20. století. Plány vypracoval v roce 1912 přední architekt, designér a teoretik architektury Otakar Novotný. Stavba byla dokončena v roce 1914. Charakteristické obložení fasády bílými cihlami s dekorativní geometrickou skladbou, které v době po dokončení světle zářilo, inspirovalo bratry stavitele k žertovnému pojmenování „Bílý dům“. Styl klasicizující geometrické moderny vyznívá vedle bohatě členěného exteriéru také v interiéru vstupní haly s tělocvičnou. Tympanon štítu hlavního průčelí zdobí keramická mozaika emblému Sokola.

Sokolovna, dochovaná v původním stavu s minimálními úpravami, je od roku 1975 chráněnou kulturní památkou. V roce 2016 byla s úspěchem nominována za národní kulturní památku. Tento status může významně pomoci při nákladné a náročné obnově poškozeného povrchu ze struskocementového režného zdiva.   

Národní kulturní památky

Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje podle § 4 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči vláda ČR nařízením za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany. Návrh na vyhlášení připravuje ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním památkovým ústavem.

V současnosti je v ústředním seznamu kulturních památek zapsáno celkem 304 rejstříkových čísel (jednotlivých staveb, areálů či movitých předmětů nebo jejich souborů) národních kulturních památek od těch nejstarších (např. archeologické naleziště Dolní Věstonice včetně souboru nejvýznamnějších nálezů z období kultury lovců mamutů) přes památky středověké (Karlův most, Anežský klášter aj.) a novověké (zámek Opočno, jízdárna ve Světcích u Tachova aj.) až po památky z konce 20. století (např. hotel a televizní vysílač na Ještědu u Liberce). Nejpočetnější skupinu tvoří nemovitosti - dřívější šlechtická sídla a církevní stavby, postupně jsou prohlašovány také objekty lidové architektury i unikátní technické památky.

Z celkového počtu NKP je 45 movitých.

Kontakt:

Mgr. Šárka Koukalová, koukalova.sarka@npu.cz, tel. 274 008 234