Konference ke kulturnímu dědictví: Výzvy současné evropské památkové péče

9. 11. 2022 až 11. 11. 2022

Výzvy současné evropské památkové péče

Národní památkový ústav pořádá mezinárodní konferenci, která se koná u příležitosti Předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Cílem konference je setkání evropských akademiků a odborníků v oboru památkové péče a architektury, kteří představí své pohledy na evropské kulturní dědictví a jeho ochranu. Jejím posláním je vyvolat debatu o evropské památkové péči, o aktuálních i budoucích otázkách souvisejících s přístupy, důležitostí a výzvami ochrany hmotného a nehmotného dědictví a zprostředkovat odborné zkušenosti a příklady dobré praxe z různých zemí Evropy.

Konference se koná ve dnech 9.–11. listopadu 2022 v Nové budově Národního muzea v Praze.

  • přes dvacet přednášejících z třinácti evropských zemí
  • čtyři přednáškové bloky
  • dva konferenční dny
  • exkurze

Čtyři přednáškové bloky

  1. Význam péče o hmotné kulturní dědictví pro rozvoj společné Evropy
    Nad přibývajícími mezinárodními dokumenty o ochraně kulturního dědictví vyvstává otázka, jak lze v Evropě 21. století sladit evropský přístup k ochraně kulturního dědictví s péčí o památky v jednotlivých státech. Ohrožují obecně formulované unifikující tendence mezinárodních dokumentů rozmanitost lokálních přístupů? Je možné, aby globální výzvy měly odlišná regionální řešení? A lze tuto rozmanitost považovat za evropskou hodnotu?

  2. Současné výzvy evropské památkové péče
    Současná evropská památková péče reaguje na řadu nových společenských výzev. V rámci tématu klimatických změn aktivně formuluje principy a metodologie vedoucí k ekologicky udržitelné ochraně. Během covidové pandemie se potvrdila potřebnost digitalizace, neboť pandemické události neumožňovaly široké veřejnosti jiný než virtuální kontakt s kulturním dědictvím a odborné komunity ztratily nástroj živé diskuse „in situ“ nad odbornými otázkami ochrany a péče. Ještě nedávno historické památky čelily dlouhodobým důsledkům overturismu. V důsledku pandemie se ale dříve přeplněné památky a galerie ocitly takřka ze dne na den bez návštěvníků. Tato náhlá změna se promítla do provozních schémat institucí a zanechala dlouhodobé následky v mnoha dalších oblastech, jako je zaměstnanost, ekonomické plány, nové formy prezentace. V těchto souvislostech je hodnocení současné evropské situace více než nutné, neboť přispívá k hledání přijatelných forem návštěvních provozů nebo obchodních modelů a prezentace hmotného kulturního dědictví.

  3. Ochrana architektury a umění ve veřejném prostoru druhé poloviny 20. století
    Dynamický rozvoj současné společnosti s sebou přináší enormní tlak na proměnu sídel. Nejmladší architektura a výtvarné umění se stávají nejohroženějším segmentem hmotného kulturního dědictví – společnost nedokáže vnímat jejich kvalitu a potřebu ochrany jako integrální a rovnocenné součásti památkového fondu. Architekturu 2. poloviny 20. století významně ovlivnilo poválečné rozdělení Evropy na západní a východní blok. Přes odlišné výchozí podmínky v jednotlivých zemích však můžeme vysledovat i společné rysy a analogické dějinné linie, a to i problematické povahy, které stojí za jejím přetrvávajícím nedoceněním a ohrožením. Přesto tato architektura tvoří nedílnou a klíčovou součást dnešní evropské integrity a vhodná péče o ni představuje jednu z největších výzev současné památkové péče.

  4. Přístupy péče o hmotné kulturní dědictví v návaznosti na uchování hodnot, zajištění udržitelného rozvoje a jeho prezentaci
    Památkové péče ve sjednocené Evropě mají základy v národním vnímání přístupu k hmotnému kulturnímu dědictví. Společně se již po desetiletí snaží sjednotit základní principy v mezinárodních dokumentech. Benátská charta je vnímána jako základní společný dokument, na kterou se odkazují generace osobností památkových péčí. Je však otázkou, jak se dokážou památkáři, architekti a vlastníci v praxi vypořádat s požadavky mezinárodních dokumentů v překotně se vyvíjející společnosti 21. století, kdy celá řada památkově chráněných objektů hledá nové využití a široký segment památek je významným turistickým cílem s novými nároky návštěvníků. Příklady z praxe ukazují, že mnoho staveb, které ztratily své původní využití, lze adaptovat do nových společenských podmínek, aniž by ztratily na své památkové hodnotě. Stejně jako lze konzervativním přístupem obnovovat budovy, které nové využití nehledají, nebo lze nové využití nalézt při minimálních zásazích do památkové podstaty objektu.

Další informace

  • konferenční jazyk: český a anglický jazyk (zajištěn simultánní překlad)
  • registrace na konferenci bude brzy spuštěna

Program   program včetně anotací

Kontakt

e-mail: heritage22@npu.cz


Challenges of Contemporary European Heritage Care

On the occasion of the Czech Presidency of the Council of the European Union,  the National Heritage Institute will held an international conference “Challenges of Contemporary European Heritage Care“.  The aim of the conference is to bring together European academics and experts in the field of heritage care and architecture to present their views on European cultural heritage and its protection. Its mission is to stimulate debate on European heritage care, on current and future issues related to the approaches, importance and challenges of the protection of tangible and intangible heritage and to convey professional experience and examples of good practice from different European countries.

The international conference will take place from 9 to 11 November 2022 in the New Building of the National Museum in Prague.

  • over twenty speakers from thirteen European countries
  • four sessions
  • two conference days
  • excursions

Four topics

  1. The Importance of Care of Tangible Cultural Heritage for the Development of a Common EuropeThe growing number of international documents on the protection of cultural heritage prompts the question of how the efforts to build a European dimension of cultural heritage protection and the national dimension of heritage care can coexist in 21st century Europe. Do the unifying tendencies of international documents threaten the diversity of local approaches? Can we accept that global challenges have diverse regional solutions? And can this diversity be considered a European value?
  2. Current Challenges of European Heritage Care Today a number of new social challenges has to be responded by contemporary European heritage care. In relation to climate changes actively formulates principles and methodologies for 'ecologically sustainable' heritage care. The last two years of the pandemic, allowing the general public no other than virtual contact with cultural heritage, confirmed the need for digitalisation, while even professional communities have lost the tool of a live discussion "in situ" over professional issues of preservation and care. Until recently, heritage sites faced the long-term consequences of overtourism. However, as a result of the pandemic, they found themselves without visitors almost overnight. This sudden change had an impact on the operating patterns of the institutions and left long-term consequences in many other areas, such as employment, economic plans, and new forms of presentation. In this context, an assessment of the current European situation is more than necessary, as it contributes to the search for acceptable forms of visitor operations or business models and the presentation of tangible cultural heritage.
  3. Protection of Architecture and Art of the Second Half of the 20th Century in Public SpaceThe dynamic development of contemporary society brings with it enormous pressure on the transformation of settlements. The youngest architecture and visual art becomes the most endangered segment of the tangible cultural heritage. Society fails to perceive their quality and the need for protection as an integral and equal part of the heritage fund. The architecture of the second half of the 20th century was significantly influenced by the post-war division of Europe into Western and Eastern blocs. However, despite the different starting conditions in each country, we can also trace common features and analogous historical lines – including the problematic ones that underlie its continued underappreciation and threat. Nevertheless, this architecture forms an integral and key part of today's European integrity and its appropriate care represents one of the greatest challenges of contemporary conservation.

  4. Approaches to the Care of Tangible Cultural Heritage in Relation to the Preservation of Values, Ensuring Sustainable Development and its Presentation.Heritage cares in a united Europe has its foundations in national perceptions of access to tangible cultural heritage. Together they have been trying for decades to unify the basic principles in international documents. The Venice Charter is seen as a fundamental common document to which generations of heritage professionals have referred. However, it is questionable how conservationists, architects and owners can in practice cope with the requirements of international documents in the rapidly evolving society of the 21st century, when a number of listed buildings are seeking new uses and a wide segment of buildings is a major tourist destination with new visitor demands. Examples based on practice show that many buildings that have lost their original use can be adapted to new social conditions without losing their heritage value, just as buildings that are not seeking a new use can be restored conservatively, or a new use can be found with minimal intervention in the heritage character of the building.

More information

  • conference language: Czech and English (simultaneous translation provided)
  • online registration for the conference will open soon

program   program + synopsis

Contact

e-mail: heritage22@npu.cz