Lidová architektura

Venkovská nebo také lidová architektura, to nejsou jen zemědělské usedlosti, tedy obytné domy a jejich hospodářské zázemí, ale také mlýny a hamry, kovárny, sušárny, hospody, školy a podobně. Patří sem i drobná architektura jako kaple, zvonice, boží muka, kříže, studánky aj., to vše zasazené do kulturní krajiny utvářené tisíciletou činností člověka.

Podoba vesnic a venkovských staveb se liší region od regionu, základem je ovšem vždy funkčnost zemědělského provozu, povýšená estetickým ztvárněním. Odlišnosti jsou dány úzkým sepětím lidí s krajinou a závislostí na klimatu, způsobu obživy, příslušnosti k určitému etniku či sociálním postavení.

Vedle solitérních kulturních a národních kulturních památek hraje při ochraně venkovské zástavby mimořádně významnou roli plošná památková ochrana. Specialisté Národního památkového ústavu, působící na generálním ředitelství i na všech územních odborných pracovištích, se podílejí na péči o 61 vesnických památkových rezervací a 211 zón, jež reprezentují typologickou, konstrukční, uměleckořemeslnou i sociální bohatost vesnického stavitelství u nás. Pořádají pravidelné semináře, tematická pracovní setkání a workshopy pro kolegy památkáře, specializované firmy, řemeslníky i další zájemce z řad veřejnosti.