Konference Historické stavby provozního zázemí šlechtických sídel

Pro odborníky

Pohled na hradozámecký areál od SZ

Sdružení pro stavebněhistorický průzkum a Národní památkový ústav pořádají 18. specializovanou konferenci stavebněhistorického průzkumu. Konference Historické stavby provozního zázemí šlechtických sídel se uskuteční od 18. do 21. června na hradě Grabštejn.

Podrobnější informace o tématu konference a přihlašování

Šlechtická sídla u nás vedle klášterů představovala nejvyšší stupeň individuálních či komunitních sídel. Zejména u nich se škála funkcí zázemí, které zabezpečovalo jejich provoz, od jejich počátků v raném středověku v souladu s civilizačním pokrokem postupně rozšiřovala a obohacovala. Vždy však šlo především o zajištění potravy a schopnosti poskytnout dostatečný obytný komfort v našich klimatických podmínkách. Vedle kuchyní, které se někdy také stávaly samostatnými stavbami, do toho tak spadají všechny stavby související se zemědělstvím a hospodařením i stavby sloužící k uchovávání vypěstovaných plodin, tedy stodoly, kolny a sýpky.

V užitkových zeleninových nebo bylinných i okrasných zahradách, v sadech a parcích najdeme obslužné domky, skleníky, oranžérie či ananasovníky. Na některá sídla přímo navazují rozsáhlé vinice se specifickými stavbami např. lisoven a vinných sklepů. Velkou skupinou jsou stavby pro chov domácího nebo lapeného zvířectva, chlévy pro hovězí dobytek nebo prasata, kurníky, ovčíny, voliéry, holubníky, psí kotce nebo rybí sádky a rybníky obklopující šlechtická sídla. Všechny tyto stavby se často soustřeďují do areálu hospodářského dvora, nedílné součásti každé větší rezidence. Při zintenzivnění zemědělské i živočišné výroby koncentrované na jedno místo bylo velmi brzo potřeba i zpracovatelských staveb, jako jsou pekárny, mlíčnice nebo jatka.

Odtud je již jen krok k dalšímu výrobnímu podnikání šlechty se stavbami soustředěnými kolem jejich rezidence. Jistě nás napadnou pivovary se svým celým vybavením, lihovary, textilní manufaktury nebo mnoho dalších, specializovaných provozů. K hospodaření nebyla využívána jen pole a louky, ale i přilehlé lesy, u nichž se jejich užitná funkce propojovala s kratochvilnou a zábavnou, proto sem spadají i historické stavby obor, bažantnic nebo hájoven. Technické fungování rozrůstajících se areálů šlechtických rezidencí musely zajišťovat různé technické stavby – vodárny, trkače, kotelny atd. Se schopností mobility jak vlastní šlechty, tak i jejího podnikání dlouho souvisí např. stáje nebo kočárovny, posléze ale i třeba garáže. Velkou oblastí jsou již od pozdního středověku specializované stavby odpočinkové a relaxační jako různé altány, gloriety nebo rozhledny či stavby, které by se dnešní terminologií daly označit za sportovní – kuželny, míčovny, jízdárny a kolárny. U zvlášť výstavných rezidencí najdeme i stavby věnované speciálně pěstování umění, divadlu nebo hudebním produkcím.