Invalidovna - projekt obnovy

Národní památkový ústav představil studii využití Invalidovny. Historický areál bude památkově obnoven, zpřístupněn veřejnosti a nově doplněn o vrstvu současné architektury v podobě přístaveb v zadní části objektu, které navážou na slepé štíty barokní stavby.

Areál bude z velké části zpřístupněn veřejnosti. Zájemci o historii zde naleznou tradiční prohlídkovou trasu s moderním zázemím pro návštěvníky a informační centrum státních památek ve správě Národního památkového ústavu zpřístupněných veřejnosti. Prostor dostanou i výstavní, edukační a konferenční aktivity a v neposlední řadě také komunitní činnost neziskových organizací. Část objektu bude sloužit jako sídlo územní památkové správy Národního památkového ústavu v Praze a Pražského filharmonického sboru, příspěvkové organizace ministerstva kultury. Invalidovna se tak po mnoha letech izolace stane živým kulturním a společenským centrem rozvíjejícího se Karlína s odpovídajícím využitím pro současnou dobu.

O INVALIDOVNĚ

Komplex pražské Invalidovny byl vystavěn z prostředků nadace hraběte Petra Strozziho v letech 1731 až 1737 podle projektu předního českého barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Objekt sloužil k ubytování a péči o válečné invalidy. Jednalo se o vůbec první sociální zařízení tohoto typu u nás. Pro svůj původní účel byl využíván až do 30. let 20. století, kdy odtud odešli poslední chovanci do nově postaveného moderního zařízení v Hořicích. Invalidovna byla dána do užívání Vojenskému archivu a později zde v roce 1941 získalo zázemí také Technické muzeum. Do areálu se příliš neinvestovalo, a stavba tak postupně chátrala. V roce 1958 se Invalidovna stala kulturní památkou a od roku 2017 má nejvyšší status ochrany jako národní kulturní památka. V roce 2002 postihly Karlín i Invalidovnu ničivé povodně, z budovy se definitivně vystěhovalo Národní technické muzeum a postupně ji opustila i zařízení ministerstva obrany. Správu Invalidovny převzal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten v květnu 2018 převedl právo hospodaření na Národní památkový ústav s podmínkou, že areál bude do roku 2027 obnoven a zpřístupněn veřejnosti. Pro Invalidovnu se tím naskytla příležitost komplexní obnovy a zcela nového využití. 

PRŮZKUMY A STUDIE VYUŽITÍ

Hned po převzetí začal Národní památkový ústav s předprojektovou přípravou obnovy celého areálu. Nechal zpracovat časově náročné podrobné digitální zaměření celého areálu, vlastními kapacitami provedl stavebněhistorický průzkum a pasportizaci hodnotných historických prvků, zadal zpracování širokého spektra stavebně-technických průzkumů, zjišťovací archeologický výzkum, Studii rozvoje Invalidovny v prostředí Karlína (analýza a návrh)
a Studii proveditelnosti jako podklad pro zajištění financování obnovy z investičního programu ministerstva kultury.  Po přidělení dotace v březnu 2020 přistoupil k výběru zpracovatele studie využití. Za tímto účelem oslovil Národní památkový ústav v souladu se zákonem renomované projekční kanceláře s dobrými referencemi při obnově památek a z nich na základě nejvýhodnější nabídky vybral architekta pro Invalidovnu. S vítězem, architektonickou kanceláří Petr Hájek Architekti, podepsal na konci května 2020 smlouvu na zpracování studie s termínem dodání do konce srpna téhož roku. Na základě této studie bude nejpozději na přelomu roku 2020 a 2021 vypsáno výběrové řízení na dodavatele projekčních prací.

Studie využití předpokládá otevření nádvoří do veřejného prostoru Karlína, rehabilitaci všech zahrad obepínajících budovu od východu k západu a zpřístupnění historické budovy široké veřejnosti.

Východní křídlo bude zpřístupněno formou interiérové instalace, která představí život invalidů v různých časových obdobích od baroka až do 30. let 20. století. Součástí prostor bude i zázemí pro návštěvníky s prodejnou a kavárnou otevřenou do obnovené zahrady. V jižním křídle vzniknou v přízemí prostory určené pro vzdělávání a komunitní aktivity neziskových společností a v patře výstavní sály pro krátkodobé instalace. V západním křídle se formou moderního informačního centra představí bohatý soubor hradů, zámků a dalších památek ve správě Národního památkového ústavu.

Severní křídlo bude sloužit vybraným provozům Národního památkového ústavu a potřebám konferenčního centra, které nabídne prostor pro diskuse odborníků a široké veřejnosti nad tématy památkové péče. Bude zde umístěno zázemí územní památkové správy NPÚ v Praze, která spravuje památky zpřístupněné veřejnosti na území čtyř krajů – Středočeského, Karlovarského, Ústeckého a hlavního města Prahy. V patře bude vybudována moderní technologická laboratoř pro potřeby památkové péče a přemístí se sem také evidence a dokumentace kulturních památek či unikátní fotografické fondy včetně digitalizačního pracoviště i badatelny pro odbornou veřejnost.

Aby mohla být historická budova obnovena v autentické podobě, bez razantních zásahů do unikátní barokní dispozice a historických konstrukcí, a Národní památkový ústav dostál závazku vytvoření zázemí pro Pražský filharmonický sbor, jsou v zadní části budovy k slepým štítovým stěnám východního a západního křídla navrženy dvě moderní přístavby. V té východní bude mít důstojné zázemí s moderně řešenými zkušebnami Pražský filharmonický sbor – pěvecké těleso evropského významu, které doposud postrádá vlastní prostory. V západní přístavbě bude umístěn univerzální sál, který pojme až 200 návštěvníků. V obou přístavbách bude soustředěno prostorově i technicky náročné technologické zázemí pro celou Invalidovnu, aniž by musel být degradován barokní krov a bourány historické konstrukce.

Studie využití je prvním krokem na cestě k definitivnímu projektu obnovy – představuje zahájení náročného procesu, který touto studií teprve začíná. Jejím úkolem je ověření prostorových kapacit památky a rozsahu budoucích projektových prací. Studie ve variantách řešení byla předmětem 27. zasedání Vědecké rady generální ředitelky NPÚ.

MODERNÍ PŘÍSTAVBY

Novostavba pro technické zázemí a zkušební sály nebyla zamýšleným cílem, ale nutným ústupkem k uchování památkových hodnot typologicky výjimečné barokní architektury Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Realizace přístaveb umožní zachovat Invalidovnu v autentické podobě a rehabilitovat některé historické prostory již novodobými zásahy degradované. Přístavby jsou navrhovány v návaznosti na štíty zadní fasády, nikoli v průčelí orientovaném do parku.

Moderní forma přístaveb byla zvolena záměrně s ohledem na individualitu památky a místa i obsaženou funkci. Vychází z předpokladu, že zvolené řešení nelze na památkách aplikovat obecně bez rozdílu, ale vždy s citlivým přihlédnutím ke konkrétní situaci. Invalidovna je především výjimečnou památkou, současně je však také torzem původně zamýšleného barokního záměru se slepými štítovými stěnami, které vybízí k pokračování. Karlín je specifickou, dynamicky se rozvíjející městskou částí, na jejímž území se setkává historická zástavba městské památkové zóny a současná architektura moderního Karlína. Invalidovna leží na rozhraní těchto dvou světů a se svým novým využitím může být do budoucna symbolem jejich propojení.

Představené řešení je v souladu s uplatňovanými principy současné památkové péče a oporu hledá i v mezinárodních dokumentech, které mezinárodní společenství deklaruje.

Reflektuje obecně platnou Benátskou chartu (1) (1964), ale pracuje i s dalšími oficiálními deklaracemi: Evropskou chartou architektonického dědictví (2) podepsanou v roce 1975 v Amsterdamu, Úmluvou o ochraně architektonického dědictví Evropy (3), deklarovanou v roce 1985 v Granadě, Krakovskou chartou z roku 2000 (4), která je výslednicí propojení benátských přístupů a snaží se reflektovat i aktuální společenské potřeby, jež neodvratně míří do 21. století, i Florentskou deklaraci (5) z roku 2014.

V souladu s těmito všeobecně platnými dokumenty Národní památkový ústav vnímá svou institucionální povinnost navracet do života společnosti pozůstatky předcházejících generací, a přitom reflektovat současné společenské potřeby, nezbavovat objekty jejich funkce, ale dovolit jim tyto současné potřeby přijmout. Invalidovna není neživým pozůstatkem. Jde o unikátní objekt s potenciálem stát se aktivní součástí dnešní doby.


(1) Kde např. čl. 5 uvádí, že Zachování památek je vždy snazší, jestliže se jim určí využití užitečné pro společnost. Proto NPÚ hledal společensky významné uplatnění této ojedinělé památky jak pro hlavní město Prahu, tak i pro karlínskou komunitu.  Aby nebyla narušena i další teze tohoto článku, která deklaruje: Žádoucí využití nicméně nesmí narušit architektonickou dispozici a výzdobu budovy, ale přitom zůstala naplněna potřeba celospolečenského využití, byla zvolena právě cesta přístaveb.
(2) Přičemž se NPÚ identifikuje s její tezí integrovaného konzervování.
(3) Zvláště pak čl. 11: Při respektování architektonického a historického charakteru dědictví se každá strana zavazuje podporovat využívání chráněných statků s ohledem na potřeby současného života, a adaptaci starých budov pro nové účely, je-li to vhodné.
(4) V Krakovské chartě u termínu rekonstrukce, památkové obnovy (Cíle a metody, odstavec 4) je uvedeno: Je třeba vyhnout se stylové památkové obnově. Obnovu omezených částí architektury lze akceptovat za předpokladu, že jsou založeny na přesné a nesporné dokumentaci. Je-li to v zájmu korektního/správného využití budovy, musí být dokončení větších částí, s prostorovým nebo funkčním významem, provedeno výrazem, který odpovídá současné architektuře. Obnova celých budov zničených válečnými událostmi nebo přírodními katastrofami je přípustná pouze za výjimečných společenských nebo kulturních důvodů souvisejících s identitou celé komunity.
(5) Kde čl. 5 uvádí význam zapojování komunity při procesech valorizace kulturního dědictví.

INVESTICE

Obnova Invalidovny je součástí státního programu Péče o národní kulturní dědictví I. Jedná se o největší investiční akci Národního památkového ústavu a zároveň největší investiční akci resortu kultury financovanou ze státního rozpočtu. Kompletní obnova by měla být dokončena v roce 2027. Současný odhad nákladů na realizaci projektu je 1,95 miliardy korun. V této chvíli běží přípravná fáze obnovy s předpokládaným ukončením do konce roku 2022. Vlastní obnova je plánovaná na pět let.

VÝSTAVNÍ PANELY

Národní památkový ústav připravil v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí Invalidovny výstavu, která blíže představuje studii využití i provedené výzkumy, jako je například stavebněhistorický či archeologický. Celá řada výzkumů včetně stavebně-technických (statický, hydrogeologický, mykologický, radonový) probíhala na Invalidovně téměř dva roky. Více než rok trvalo digitální zaměření celého komplexu. V rámci výzkumů byla například potvrzena výjimečná hodnota krovů nad všemi křídly Invalidovny.

Výstavní panely spolu s modely obnovené Invalidovny si lze prohlédnout přímo v Invalidovně, kde budou k dispozici až do zahájení samotné obnovy.

SOUČASNÝ STAV INVALIDOVNY

Poslední aktualizace: 26. 11. 2020