Přejít na: Obsah | Levý blok | Konec stránky

Manětín - zámek

Čechy | Plzeňský kraj | okres Plzeň-sever | zámek | národní kulturní památka, ve správě NPÚ
manetin 160x108

Barokní perla západních Čech - zámek s přilehlým překrásným parkem. Interiéry představují rozsáhlou expozici s barokním mobiliářem a unikátní kolekcí 13 obrazů zámeckého služebnictva. Památka je včleněna do nádherného prostoru městečka Manětína, kde si lze prohlédnout i více než 80 jedinečných barokních plastik.

Vstupní hala

Návštěvníci do zámku vstupují hlavním schodištěm, zdobeným alegorickými sochami čtyř živlů (Země, Voda, Oheň, Vzduch) od Štěpána Borovce. Prostor vstupní haly korunuje nástropní freska, vymalovaná po roce 1738, s průčelním pohledem na projekt zámku z 1. poloviny 18. století, který však nebyl nikdy plně realizován.

Přijímací pokoj

V přijímacím pokoji začíná prohlídka rozsáhlé zámecké expozice s původním nejen barokním mobiliářem, doplněným dalšími předměty z fondu památkových ústavů a muzeí. Na podobiznách z roku 1650 jsou zachyceni čtyři účastníci třicetileté války.

Malý hraběnčin salon

V malém hraběnčině salónku je umístěna rodinná galerie Lažanských, zejména portréty posledních čtyř generací majitelů a jejich potomků.

Ložnice

V ložnici se dochoval fragment původní freskové výzdoby, a také dřevěné konzoly, typické dekorativní interiérové prvky pro zámek Manětín, barevně ladící s freskovou výzdobou.

Hraběnčina pracovna

Pokoj je vybaven souborem neorokokového nábytku s výjevy z Benátek, 19. století. Poprvé se zde návštěvníci setkávají s portrétem Marie Gabriely a jejích dětí.
Prohlídková trasa dále směřuje dámským růžovým salónkem do lovecké chodby, která zaujme především pohledem do francouzské zahrady a anglického parku.

Lovecký pokoj

V loveckém pokoji jsou vystaveny střelné zbraně z poloviny 19. století. K vidění je rovněž i původní barokní mobiliář s loveckými motivy.

Velký společenský salon

Velký společenský salón je vybaven černě lakovaným nábytkem, zdobeným mosazí, perletí a bílým mramorem. Obrazy na stěnách – holandské mariny – byly vymalovány po roce 1650. Některé pocházejí od rotterdamského malíře Jacoba Adriaenze Bellevois.
Prohlídka pokračuje chodbou v severním křídle zámku.

Pánská pracovna

V pánské pracovně je umístěn soubor olejomaleb koní z 18. století. Chov koní býval jednou z velkých zálib šlechty.

Velký hraběnčin salón

Svou vzácností a výjimečností v zámecké expozici zaujme soubor 13 obrazů z let 1716-1717, zobrazujících služebnictvo a úřednictvo manětínské šlechty od Václava Dvořáka. Obrazy tvoří dvě skupiny – jednotlivé portréty stojících postav, a skupinové portréty.

Jídelna

Kompletní jídelní servis byl vyroben ve Staré Roli u Karlových Varů koncem 19. století. Ve stejném dekoru je provedena čajová a kávová souprava. Atmosféru dotváří olejomalba Snídaně v trávě ze 17. století a nově zrestaurované Zátiší s kančí hlavou z 18. století.

Malým spojovacím salónkem, kde jsou vystaveny další obrazy služebnictva a úřednictva z Dvořákova cyklu, návštěvníci procházejí do hlavního sálu.

Hlavní sál

Hlavní sál je mnoha návštěvníky považován za jednu z nejkrásnějsších místností manětínského zámku, především pro svoji freskovou výmalbu od Julia Luxe z Plzně a z dílny Filipa Bornschlegla z Würzburku. Dosud nerestaurovaná nástropní rokoková malba z r. 1730 oslavuje ctnosti (Lásku, Sílu, Moudrost, Štěstěnu), doprovázené alegoriemi ročních dob (Jaro, Léto, Podzim, Zima). Na stěnách sálu visí portréty od Filipa Kristiána Bentuma, který kolem r. 1730 zobrazil členy rodiny - Václava Josefa Lažanského se syny a Marii Gabrielu Lažanskou s dcerami - a blízké příbuzné Lažanských a Černínů. Manětín se může pochlubit největší kolekcí Bentumových obrazů v České republice. V současné době je zámecký sál využíván jako oddací a koncertní síň.

Knihovna

Zámecká knihovna patří do rozsáhlého fondu knižních sbírek pod správou Knihovny Národního muzea. Je instalována v původním mobiliáři, osmi dubových prosklenných skříních. Čítá více než pět tisíc svazků a svědčí o širokém zájmu šlechty v 18.-20. století. Luxova freska na její klenbě znázorňuje na oblaku sedícího Dia a před ním poklekající Pallas Athénu - Minervu v architektonické konstrukci. Nástropní malba byla zrestaurována v roce 1993.

Spojovací chodba, vedoucí do oratoře kostela sv. Jana Křtitele, je vyzdobena portréty příbuzných a známých rodiny Lažanských. Rodová galerie dává nahlédnout do způsobu života šlechty a dobové módy.

Oratoř

Toto oddělené čestné místo v kostele bylo určeno manětínské šlechtě. Místní panstvo se zde účastnilo bohoslužeb. Je zde možné nahlédnout do farního kostela, kde je na hlavním oltáři umístěn obraz Petra Brandla Křest Kristův.

Kontakt

Zámek Manětín
Manětín 1
331 62 Manětín
Tel.: 373 392 283
E-mail: manetin@plzen.npu.cz
WWW: www.zamek-manetin.cz

Informace o památce

Více informací


Historie

Zdroj. (9.8.2008)

Autor:  Mgr. Martina Matušková


Dnešní barokní podobě panského sídla předcházela středověká tvrz, situovaná v severozápadním nároží dnešního objektu. Hrobčičtí, kteří manětínské panství získali od Švamberků v roce 1560, na rozdíl od předchozích vlastníků v Manětíně i sídlili. Město se tak stalo centrem samostatného panství. Za Jeronýma ml. Hrobčického z Hrobčic (+1604), krátce před rokem 1600, byla tvrz rozšířena a přestavěna na zámek. Panské sídlo již tehdy zabíralo velkou část půdorysné plochy dnešního zámeckého areálu včetně parku. O reprezentativním rázu této přestavby svědčí fragmenty renesanční malované výzdoby fasád, které byly odkryty při rekonstrukci v květnu 1997 na severní zdi zámku blíže ke kostelu sv. Jana Křtitele.

Po neklidném období třicetileté války došlo po roce 1670 za Karla Maxmiliána Lažanského (1658-1695) ke stavebním úpravám, které asi setřely ráz renesanční stavby. Částečně je datuje letopočet 1678 na portálu vedoucím do hospodářského dvora.

Dále následuje již vrcholně barokní přestavba, ke které došlo za Václava Josefa Lažanského a jeho ženy Marie Gabriely po velkém požáru v roce 1712. Ten 22. září zachvátil celý střed města. Vyšel z domu čp. 92 a postihl kostel sv. Jana Křtitele, školu, přes polovinu měšťanských domů a zámek, který pravděpodobně zůstal z části obyvatelný. Vrchnost záhy zahájila radikální přestavbu. Podle posledních stavebně-historických průzkumů byl architektem, jemuž Manětín vděčí za barokní podobu zámku, kostela i urbanistickou koncepci náměstí, Tomáš Hafenecker (1669-1730). Uznávaný odborník, pozdější císařský stavitel, vypracoval projekt manětínského zámku v letech 1712-1715 a jako dohlížející architekt vedl stavbu téměř do konce, až do roku 1730, kdy zemřel. Realizační práce pak měl na starosti jeho krajan, Jan Jiří Hess, polír z tyrolského Reuttu, který do Manětína přišel se skupinou zedníků na počátku druhého desetiletí 18. století. Zámek byl oproti dosavadnímu stavu výrazně rozšířen. Byla vystavěna dlouhá podélná patrová budova půdorysu písmene L s přilehlým hospodářským dvorem, tvořící celou jižní stranu náměstí. Protáhlé průčelí má 33 okenních os a je členěno třemi vstupními portály. Na západní straně je zámek spojen krytou chodbou s oratoří kostela sv. Jana Křtitele.

Charakter náměstí se barokní přestavbou zcela změnil. Dosavadní svah byl uměle vyrovnán trojicí vysokých teras, ozdobených kašnami, galerií barokních soch, sousoší a váz. Výstavba v následujících stoletích vedla k rozvinutí města podél hlavní ulice na obě strany, centrum však zůstalo bez podstatných změn.

Zámek byl po roce 1945 jako konfiskát přidělen Státním statkům a lesům. Stal se sídlem ředitelství lesního závodu, byly zde i byty jeho zaměstnanců. V roce 1959 byly zámecký sál a místnost, kde původně bývala knihovna, opět zpřístupněny veřejnosti, neboť zde byla z iniciativy "Kruhu přátel Manětínska" otevřena expozice místního muzea. V roce 1962 se díky vůdčí osobnosti "kruhu", Václavu Žalmanovi, do Manětína vrátila část konfiskovaného zámeckého mobiliáře. Vlastivědné muzeum se koncem 70. let stalo součástí okresního muzea v Mariánské Týnici, jehož expozice se postupně doplňovala a rozšiřovala. V roce 1988 převzalo pod svou správu okresní muzeum i budovu zámku a zahájilo její obnovu. Od 1. ledna 2002 byl manětínský zámek s areálem parku prohlášen Národní kulturní památkou. V současné době je v péči plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu.


Metadata ke zprávě

Adresa
Manětín 1, 331 62 Manětín
Telefon
373 392 283
Majitel, správce
Majitel: ČR. Správce: NPÚ, ÚPS v Českých Budějovicích
Web památky
Typ majitele
státní majetek
Pracoviště NPÚ
NPÚ, ÚPS v Českých Budějovicích
číslo
96
Galerie fotografií

Manětín - zámek

dne
10. 8. 2011
Možnosti řazení

Celkový pohled

dne: 10. 8. 2011

Interiér

dne: 10. 8. 2011

Celkový pohled

dne: 10. 8. 2011
Památka na mapě
Vyhledání cesty
Diskuse o památce

Příspěvky v diskusi

Počet příspěvků: 0

Možnosti řazení
Seřadit vzestupně
Přidat nový příspěvek
obnovit