Litomyšl - zámek

V místě dnešního zámku existoval v raném středověku hrad a ten i s okolním územím patřil ke knížectví Slavníkovců. Posléze se kraj dostal pod správu pražských knížat. Před polovinou 12. století zde působil řád premonstrátů. Ve 14. století se zdejší klášter se stal základem biskupství. To během husitských válek zaniklo. Více než sto let patřilo litomyšlské panství Kostkům z Postupic. Začátkem druhé poloviny 16. století se pak dostalo do držení členů vlivného rodu Pernštejnů. Velká stavební aktivita souvisela se zvelebením sídla u příležitosti sňatku Vratislava z Pernštejna s první dámou královny Španělkou Marií Manrique de Lara. Práce probíhaly v letech 1568–87 podle návrhů císařských stavitelů G. Battisty Aostallise a Ullrica Aostallise.

Nový zámek s arkádami a dvěma dvory získal renesanční sgrafitovou výzdobu. Kromě bohatě dekorovaného psaníčkového typu sgrafita se tu dochovaly i rozměrné figurální scény s výjevy ze života císaře Konstantina, zhotovenou stejnou technikou. Předlohou autorům byla dobová díla renesančních mistrů. Roku 1649 získali Litomyšl Trauttmansdorffové. Barokními úpravami pak prošly nejen interiéry zámecké stavby, ale i její okolí. Dalšími držiteli se sto let poté stali Valdštejnové a roku 1855 Thurn – Taxisové.

Ve druhé polovině 18. století postihly zámek dva zhoubné požáry. Po obnově se o výpravný vzhled interiérů zasloužil valdštejnský malíř Dominik Dvořák. V závěru 18. století bylo zbudováno zámecké divadlo, jeho dekorace zhotovil vídeňský dvorní malíř kulis Josef Platzer. Z interiérů zámku zaslouží zvláštní pozornost sál s výjevy z bitev Evžena Savojského, salón s obrazy koní a audienční sál s panovnickými portréty. Nová část instalace prvního patra prezentuje kvalitní soubor krajinomalby a portrétní díla. V předzámčí – v budově bývalého pivovaru je zpřístupněn rodný byt hudebního skladatele B. Smetany.