Rožmberk - hrad

Jeden z nejstarších hradů v Jižních Čechách byl vybudován nejspíše Vítkem mladším z rodu Vítkovců nejpozději okolo poloviny 13. století. Středověká dispozice hradu byla dvojdílná, tvořená Dolním a Horním hradem. Po smrti posledního bezdětného držitele sousedního krumlovského panství Voka v roce 1302 se stal jeho dědicem Jindřich z Rožmberka, který sídlo rodu přenesl do Českého Krumlova. Roku 1522 Horní hrad až na volně stojící obrannou věž Jakobínku vyhořel. Po požáru byl částečně obnoven a sloužil jako hospodářské zázemí Dolního hradu. Rozsáhlé přestavby se Rožmberk dočkal za Viléma z Rožmberka, který dal přestavět  roku 1556 Dolní hrad,  změnil jeho vnitřní dispozice a fasády dal vyzdobit renesančními sgrafity. Poslední majitel z rodu Rožmberků Petr Zrinský dal v letech 1601 až 1610 postavit na místě Horního hradu tzv. Renesanční dům a v souvislosti se svou svatbou slavnostně vyzdobit interiéry Dolního hradu.

Bohaté vybavení hradních interiérů v renesančním období  dokládá zejména  tzv. Rytířský sál s malovaným kazetovým stropem a manýristickou figurální výmalbou .

Roku 1612 zemřel Jan Zrinský a rožmberské panství zdědil Jan Jiří ze Švamberka. Po jeho smrti v roce 1617 připadl Rožmberk jeho synovi Petrovi, kterému však za účast ve stavovském povstání byl císařem veškerý majetek konfiskován.

Rožmberk spolu s Novými Hrady si vyžádal císařský generál Karel Bonaventura Buquoy. Buquoyové hrad průběžně udržovali a opravovali, aniž by podnikli větší stavební zásahy.

Teprve v  letech 1840 až 1857 za Jiřího Jana Buquoye byla provedena důkladná přestavba Rožmberka v duchu romantické gotiky. Hrad se měl stát důstojným památníkem slávy buquoyského rodu, starobylostí sahajícího až k slavným rytířským králům prvních křížových výprav. Za této přestavby byla zvýšena věž, přistavěno několik arkýřů, upraven tzv. Rožmberský pokoj, vybudováno nové schodiště a zřízena chodbovitá přístavba . Do nově vybudované Křižácké galerie pořídil malíř Ströbl podle předloh z Versailles fiktivní portréty křižáckých válečníků, pro rožmberské interiéry maloval podle původních portrétů historických osobností kopie. Jednotlivé kusy nábytku, nakoupené v aukcích, dal hrabě doplnit novými kusy podle starých vzorů. Od poloviny 19. století umožňoval hrabě návštěvníkům vstupovat do interiérů hradu, avšak jen pod dozorem dvou statných a spolehlivých sluhů.