Přejít na: Obsah | Levý blok | Konec stránky

Pernštejn – hrad

Morava | Jihomoravský kraj | okres Brno-venkov | hrad | národní kulturní památka, ve správě NPÚ
pernstejn 160x108

Mimořádně zachovalý středověký hradní areál, který za třicetileté války neúspěšně dobývala švédská vojska. Fyzicky náročnější prohlídka členitého hradu umožňuje sledovat vývoj od gotické pevnosti přes renesanční palác, barokní a klasicistní interiéry až po romantismus 19. století. Místní bílý mramor je jedinečně využit jako stavební kámen.

V minulosti býval Pernštejn významným a bohatým sídlem. Rodina Pernštejnů věděla, jak si zařídit pohodlný život, a jejich odkaz se z velké části zachoval do dnešních časů.

Před vstupem do hradního paláce se skví rodinný znak Pernštejnů, zubr s houžvím v nozdrách. Celý hrad je obložen arkýři, které vytvářejí zajímavý efekt. Způsobují, že plocha hradu v přízemí je menší než ve vyšších patrech.

Za povšimnutí stojí i stavební materiál. Při delším pohledu zjistíte, že zdi hradu jsou lehce atypické. Není se čemu divit, na stavbu hradu byl použit mramor, tedy dosti netradiční materiál.

Interiéry hradu

Na začátku prohlídky je hrad strohá, pozdně gotická stavba. Tlusté zdi, malá okna a působivé klenby. Zvláště ony stojí za povšimnutí. Stavitel si dal tu práci a skoro každá místnost v hradu má jinou klenbu – křížovou, valenou nebo sklípkovou.

Arkýře pod hradními okny

V prvním patře je ještě jeden zajímavý prvek. Už z dálky je vidět, že hrad stojí na skále, ale málokdo by čekal, že skála bude zakomponovaná do stavby. U paty zdí jsou vidět ohlazené kamenné výstupky, které dávají tušit, jak dalece je skála do stavby vnořena. Novější prostory byly obývány i v nedávné minulosti. Interiéry přestávají připomínat hrad a začínají vypadat téměř zámecky. Velkým předělem je v tomto smyslu rytířský sál, jedna z nejhonosnějších místností na hradě. V této místnosti opustil architekt strohou gotiku a nechal ji rozkvést pod renesančním jasem. V podobném duchu jsou i další obytné místnosti, které patřily rodům Pernštejnů a následně Mittrowských. Je v nich více nábytku i obrazů a celkově působí útulnějším dojmem.

Mimo hradní palác je přístupná temná hladomorna a honosná hradní kaple. Za první bránou se nachází největší nádvoří. Z hradeb je pěkný výhled na okolní lesy.

Pokud se neobjednáte dopředu, bude vám nabídnuta standardní trasa po hlavním paláci, která pokrývá asi třetinu celkové rozlohy hradu. Jakoukoliv jinou prohlídku je nutné předem objednat. Máte-li štěstí a v den vaší návštěvy zrovna někdo speciální trasu půjde, můžete se k prohlídce připojit. Objednaná trasa zahrnuje komplexní výklad o dějinách rodu Pernštejnů a samozřejmě i podrobnější prohlídku jinak zapovězených interiérů hradu. Jste-li milovníky historie, tuhle prohlídku určitě oceníte.

Prohlídková trasa fyzicky poněkud náročnější umožňuje obdivovat především architektonickou skladbu hradního paláce. Návštěvník sleduje v interiérech historii a vývoj šlechtického sídla od jednoduchého hradu přes pozdně gotickou pevnost, renesanční palác, barokní, rokokovou a klasicistní rezidenci až po romantické období 19. století, kterému je věnována samostatná tzv. výběrová trasa.

Kontakt:

Státní hrad Pernštejn
592 62 Nedvědice
tel. +420 566 566 101
e-mail: pernstejn@npu.cz
www.hrad-pernstejn.eu

Informace o památce

Více informací


Historie

V místech, kde se řeka Svratka zakusuje do skalnatých vrcholů Českomoravské vysočiny, byla ve 13. století započata stavba mohutného hradu, dnes známeho pod jménem Pernštejn. Hrad si dodnes zachoval svojí pozdně gotickou až renesanční tvář, přesně takovou, jakou měl v 16. století, kdy byl dostavěn. V dobách, kdy vznikal, byli Pernštejnové jedním z nejbohatších rodů v českých zemích. Osudným se jim staly až nenávratné půjčky císařům. Právě to je pak donutilo rozprodat obrovské panství, které bylo svého času dokonce rozlehlejší než panství rožmberské. O založení hradu se nedochovala žádná listina, jen pověst ze 16. století:

„Za válečných časů byl moravským pánům dán do znaku erb na počest činu muže jménem Věňava. Povoláním byl tento chlapík paličem uhlí, takže často pobýval mimo svou chalupu. Do jeho obydlí se naučil chodit zubr, kterému zachutnal chléb. Věňava se o zubrovi dozvěděl a rozhodl se ho zabít. Počkal tedy jednoho dne doma, až se zvíře ukáže. Netrvalo dlouho a zubr se objevil ve vchodu. Věňava se rozhodl využít příležitosti a lapil obrovské zvíře. Zubr chtěl utéct, ale statečný muž byl rychlejší a protnul jeho chřípí kruhem. Za ten jej pak táhl až do Brna, v němž zrovna přebýval král. Podivil se nad Věňavovou sílou a otázal se, co si takový silák přeje jako dar za svou odvahu. Věňava odvětil, že si přeje svobodu a svůj kousek země. Král mu zem i svobodu daroval a vděčný silák se ještě jednou rozhodl prokázat své schopnosti. Setnul tedy před králem zubrovi hlavu. Král byl ohromen a ihned Věňavovi umístil do erbu zubří hlavu s houžvím v nozdrách. A na místě oné chalupy vyrostl za čas nám známý hrad.“

Historický původ rodu Pernštejnů i jejich hradu není znám. Jisté je, že hrad začal vznikat na skalnatém ostrohu někdy ve 13. století. Prvním známým majitelem byl Štěpán z Medlova, jehož vnuk přijal za své jméno Štěpán z Pernštejna. Hrad Pernštejn se na dlouhá léta stal sídlem tohoto rodu. Ostatně se není čemu divit, má ideální polohu na skále, která zaručuje nedobytnost.

Největší slávy dosáhl na přelomu 15. a 16. století. Rod Pernštejnů se rozrostl, a tak bylo třeba malý hrádek přebudovat na velké sídlo. Byl rozšířen hradní palác a zřízeno nové nádvoří. Vznikla také první přístavba vně ohradní zdi. Hrad začal ztrácet obranný charakter a proměňoval se v obytné místo, z opevnění zůstalo jen to nejnutnější - hradby, brány a střílny. V 16. století "navštívila" hrad renesance. Vznikl nový trakt a zařízena knihovna, která dodnes čítá okolo 13 000 svazků a listin.

Jak vypadal hrad v 16. století, tak vypadá dodnes. Tedy s malou kosmetickou úpravou. Když jej dobývali Švédové, podařilo se jim sestřelit dvě patra hranolové věže, jež je dnes o něco nižší a s palácem ji nespojují dvě přemostění, ale jen jedno.

Nové stavební styly se exteriérů Pernštejna dotkly jen málo, s dobou šel pouze interiér. A tak gotický hrad dnes skrývá zámecké místnosti, které by pod kamennou slupkou stěží někdo čekal.


Metadata ke zprávě

Adresa
Hrad Pernštejn, 592 62 Nedvědice
Telefon
+420 566 566 101
Majitel, správce
Majitel: ČR. Správce: NPÚ, ÚPS v Kroměříži
Web památky
Typ majitele
státní majetek
Pracoviště NPÚ
NPÚ, ÚPS v Kroměříži
číslo
117
Galerie fotografií

Pernštejn - hrad

dne
10. 8. 2011
Možnosti řazení

Celkový pohled

dne: 10. 8. 2011

Interiér

dne: 10. 8. 2011

Celkový pohled

dne: 10. 8. 2011

Exteriér

dne: 10. 8. 2011

Interiér

dne: 10. 8. 2011

Interiér

dne: 10. 8. 2011

Interiér

dne: 10. 8. 2011

Exteriér

dne: 10. 8. 2011

Interiér

dne: 10. 8. 2011

Interiér

dne: 10. 8. 2011
Památka na mapě
Vyhledání cesty
Diskuse o památce

Příspěvky v diskusi

Počet příspěvků: 0

Možnosti řazení
Seřadit vzestupně
Přidat nový příspěvek
obnovit