Přejít na: Obsah | Levý blok | Konec stránky

Křivoklát – hrad

Čechy | Středočeský kraj | okres Rakovník | hrad | národní kulturní památka, ve správě NPÚ
krivoklat 160x108

Jeden z nejvýznamnějších hradů českých králů. Jeho podobu utvářeli Přemyslovci, Lucemburkové i Jagellonci. Mezi unikátními interiéry je i pozdně gotická kaple s bohatou sochařskou a malířskou výzdobou nebo královský sál s velkolepou hvězdovou klenbou. Navštívíte rovněž knihovnu s 52 tisíci svazky, mučírnu nebo věž s vyhlídkou a loveckými sbírkami.

Křivoklát je unikátním dokladem středověkého stavitelství v našem i evropském měřítku. V prostorách hradu se uchovalo v téměř intaktní historické podobě několik mimořádně cenných interiérů. Především kaple a královský sál mají silnou uměleckou působnost prostřednictvím ztvárněného prostoru a architektonických prvků. Současná expozice hradu je kombinací historických interiérů (knihovna) s muzejní a galerijní instalací.

Návštěvní okruhy:

  • Gotické paláce: základní prohlídková trasa zahrnující horní nádvoří a většinu interiérů horního hradu. Navštívíte místnost nazývanou stříbrnice, hradní kapli, rytířský a královský sál, Augustovo a Bílkovo vězení, hladomornu a lapidárium. Seznámíte se nejen s historií  hradu a českých zemí od středověku až po dvacáté století, ale také s vývojem uměleckých slohů u nás.
  • Celým hradem: horní nádvoří, stříbrnice, Augustovo a Bílkovo vězení, hladomorna, rytířský a královský sál, knihovna, muzeum, pavlač, oratoř a ochozy. Dále volná prohlídka včetně prohlídky věže. Trasa je fyzicky náročnější, návštěvníci v jejím průběhu zdolají přes tři sta schodů.
  • Volná prohlídka: mincovna nebo koštovna, parkán, ochozy a věž; max. 80 minut, bez výkladu, informační tabulky.

Kontakt

Státní hrad Křivoklát
270 23 Křivoklát 47
tel. +420 313 558 440
e-mail: krivoklat@npu.cz

Informace o památce

Více informací


Historie

Na ostrohu nad Rakovnickým potokem se tyčí jeden z nejstarších českých královských hradů – Křivoklát. Královský hrad na tomto místě vznikl patrně kolem roku 1230, koncem první poloviny 13. století byl již schopen dokonale naplňovat jednu ze svých základních funkcí – být pevnou oporou královské moci.

Za vlády Přemysla Otakara II. probíhala druhá, raně gotická stavební fáze hradu s obvodovou zástavbou, mohutnou okrouhlou obytnou věží a dvěma palácovými komplexy. Hrad byl budován jako mocenské centrum a opora panovnického rodu, pro politické odpůrce se křivoklátské zdi pak nezřídka stávaly vězením. Výstavba rozměrného objektu trvala do 80. let 13. století. Za posledních Přemyslovců se hrad rozrostl ve složitý sedmidílný komplex. Při dobytí hradu Zajícem z Valdeka v roce 1307 stavbu silně poškodil požár.

Další rozšíření a obnova hradu jsou spojovány se stavební činností Lucemburků, významné a velkolepé přestavby se dočkal za Václava IV., kdy se počítalo s delšími pobyty královského dvora. Dramatické období husitských válek však těžce poškodilo postavení i vlastní objekty hradu: v roce 1422 Křivoklát vyhořel, následně byl čtyřikrát obležen a dobyt střídavě husitskými a katolickými vojsky. V držení Aleše Holického ze Šternberka se hradu dostávalo jen základní údržby, také stavební zásahy provedené za vlády Jiřího z Poděbrad měly těžce poškozený hrad jen udržet v provozu. Zato rozsáhlá přestavba v duchu pozdně gotické architektury za vlády Vladislava Jagellonského učinila z Křivoklátu jednu z nejvelkolepějších rezidencí své doby. Probíhala v letech 1473–1526, zcela byl přestavěn horní hrad, radikálně byla upravena všechna tři palácová křídla, novou klenbu získal velký sál, přestavěna byla také kaple ad. Práce vedl Hanuš Spiess, pokračoval mistr z okruhu pražské dvorské hutí a dokončil mistr ovlivněný saskou pozdně gotickou architekturou.

V 16. století opět řádil požár a objekt byl částečně renesančně opraven. Požár v roce 1643 byl však pro Křivoklát zničující a udržování sídla bylo pro tehdy vládnoucí habsburskou dynastii obtížné. Zpustlý hrad byl v roce 1658 zastaven Schwarzenbergům, v roce 1685 prodán Valdštejnům, v roce 1733 pak přešel sňatkem na rod Fürstenberků, kteří měli Křivoklát v držení až do roku 1929, kdy jej odkoupil stát. Za posledních majitelů došlo k renesanci panství a v 19. století, po požáru v roce 1826, z podnětu J. Vocela k celkové obnově hradu.

S rekonstrukcí jsou spojena jména jak majitelů Karla Egona II. a Maxe Egona z Fürstenberku, tak architekta Josefa Mockera a po jeho smrti architekta Humberta Walchera z Moltheimu. Obnovu hradního objektu dokončili architekti Hilbert a Urban v roce 1921.


Metadata ke zprávě

Adresa
Křivoklát 47, 270 23 Křivoklát
Telefon
+420 313 558 440
Majitel, správce
Majitel: ČR. Správce: NPÚ, ÚPS v Praze
Web památky
Typ majitele
státní majetek
Pracoviště NPÚ
NPÚ, ÚPS v Praze
číslo
76
Galerie fotografií

Křivoklát - hrad

dne
9. 8. 2011
Možnosti řazení

Exteriér

dne: 9. 8. 2011

Exteriér

dne: 9. 8. 2011

Celkový pohled

dne: 9. 8. 2011

Historický snímek

dne: 9. 8. 2011

Historický snímek

dne: 9. 8. 2011
Památka na mapě
Vyhledání cesty
Diskuse o památce

Příspěvky v diskusi

Počet příspěvků: 0

Možnosti řazení
Seřadit vzestupně
Přidat nový příspěvek
obnovit