Přejít na: Obsah | Levý blok | Konec stránky

Bezděz - hrad

Čechy | Liberecký kraj | okres Česká Lípa | hrad | národní kulturní památka, ve správě NPÚ
bezdez 188x127 160x108

Hrad Bezděz je jedním z nejlépe dochovaných raně gotických hradů v České republice. Nabízí také daleký rozhled z vrcholu tzv. velké věže. Prohlídku Bezdězu lze spojit s návštěvou státního zámku Zákupy či státního zámku Lemberk.

Hrad Bezděz, který je jednou z našich nejvýznamnějších gotických památek, byl založen v roce 1264 českým králem Přemyslem Otakarem II., známým také jako "král železný a zlatý". V 19. století byl Bezděz vyhledáván romantickými výletníky, kteří obdivovali jeho krásnou středověkou architekturu a nechávali se unést výhledy do okolní krajiny – nejslavnějším z těchto tehdejších návštěvníků hradu byl básník Karel Hynek Mácha. Stejně jako před dvěma sty lety si lze i dnes prohlédnout královský palác s unikátní kaplí a množstvím gotických architektonických detailů, purkrabský palác, palác manů a další části hradu. Přístupná je také tzv. Velká věž s rytířskou síní v nejvyšším podlaží a s jedinečnou vyhlídkou na široké okolí.

Prohlídku hradu lze absolvovat s průvodcem (50 minut), nebo samostatně s textem.

Kontakt

Státní hrad Bezděz
472 01 Doksy
Telefon: +420 487 873 131 (správa hradu), +420 606 649 807 (kastelán), 723 774 904 (pokladna)
E-mail: bezdez@npu.cz

Informace o památce

Více informací


Historie

Český král Václav II. (knižní malba ze 14. století)Královský hrad Bezděz, který se díky své již z dálky viditelné siluetě stal dominantou Českolipska, patří k nejzajímavějším raně gotickým evropským památkám.   Zakladatelem hradu byl český panovník Přemysl II. Otakar. Práce na výstavbě hradu byly zahájeny po roce 1260 - kromě výstavby budov na samotném vrcholu kopce bylo stavěno také hradní opevnění. Z větší části byl hrad dokončen již v roce 1279, kdy se stal vězením pro královnu Kunhutu, vdovu po Přemyslu II. Otakarovi, a jejího nezletilého syna Václava, budoucího českého krále Václava II.

Václavova nákladná zahraniční politika byla hlavním důvodem, proč byl v roce 1300 Bezděz zastaven Berkům z Dubé. V jejich držení zůstal až do roku 1348, kdy hrad vykoupil zpět do královského vlastnictví Karel IV. Byl to právě tento slavný český panovník, kdo v okolí Bezdězu založil množství rybníků - mezi nimi i Velký rybník, který je dnes znám pod názvem Máchovo jezero. Ačkoliv Karel IV. zařadil Bezděz mezi královské majetky, které nesměly být zastavovány či prodávány, jeho syn, český král Václav IV., již roku 1398 hrad zastavil svému bratranci Prokopovi. Do vlastnictví Českého království se hrad Bezděz již nikdy nevrátil...

V roce 1419 získal hrad do zástavy Jan Michal z Michalovic, jehož syn Jindřich Michal z Michalovic získal od krále Zikmunda do zástavy navíc ještě město Bělou, Velký rybník a několik okolních vesnic. Po pánech z Michalovic se mezi majiteli Bezdězu střídali Smiřičtí, Tovačovští z Cimburka, Berkové z Dubé a Vartenberkové. Hrad však za jejich vlastnictví ztrácel na významu a nebyl opravován. Situace se mění až roku 1622, kdy zchátralý a požárem poškozený Bezděz kupuje slavný vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Ten se rozhodl přebudovat Bezděz na moderní vojenskou pevnost, avšak vzácná raně gotická architektura Bezdězu nebyla naštěstí nijak vážně narušena, neboť stavitel Spezza spolu s pevnostním inženýrem Pieronim stihli vybudovat pouze trojúhelníkové bastiony zpevňující severní stranu hradu a jednu obdélníkovou baštu na východě. Těsně před svým zavražděním v Chebu roku 1634 Valdštejn své záměry přehodnotil a na hrad pozval augustiniány, které však v zápěti vystřídali montserratští benediktini.

Definitivní  přeměna hradu na klášter nastala teprve dlouho po skončení třicetileté války. Zpustlé a požárem poškozené hradní paláce byly postupně upravovány pro potřeby kláštera - prostory purkrabského paláce byly upraveny na refektář (společná jídelna mnichů) a mnišské cely, protější královský palác byl přebudován na obydlí opata. Když byla do hradní kaple roku 1666 slavnostně přenesena kopie černé Madony ze slavného španělského poutního místa Monserrat, zařadil se Bezděz mezi vyhledávané cíle zbožných poutníků. V roce 1686 nechala hraběnka Marie Anna z Valdštejna vybudovat podél přístupové cesty na hrad dodnes stojící kapličky křížové cesty. Čilý duchovní život na bývalém královském hradě Bezdězu ukončil císař Josef II., který zdejší klášter roku 1785 zrušil. Opuštěné budovy se staly pro okolní obyvatele vítaným zdrojem stavebního materiálu, z hradu proto bylo odneseno veškeré dřevo a železo, a tak již roku 1789 zbyly na Bezdězu jen holé zdi vystavené nepřízni počasí.Karel Hynek Mácha

Roku 1797 zakoupil hrad hrabě Arntošt Filip z Valdštejna-Vartenberka. O osud hradních budov však nejevil přílišný zájem, a tak se Bezděz dále měnil v ruinu. Tou dobou už si ale romantická zřícenina Bezdězu nacházela své první příznivce, a barokní poutníci tak byli vystřídáni romantickými výletníky. Jedním z těch, na které bývalý královský hrad Bezděz nejvíce zapůsobil, byl i slavný český básník a spisovatel Karel Hynek Mácha. Podle svých vlastních zápisků navštívil Bezděz mezi lety 1833-1835 celkem šestkrát. Snad nejvíce na Máchu zapůsobila jeho druhá návštěva v roce 1833; tehdy se dostal nahoru na hrad až večer, v době, která snad nejvíce vyhovovala Máchovu romantickému cítění. Přímým ohlasem této návštěvy je jeho povídka "Večer na Bezdězi", napsaná v březnu 1834 a otištěná v Tylových Květech v květnu téhož roku. Vedle slavného spisovatele a básníka však Bezděz přilákal i některé malíře, jako byli např. Amálie Mánesová, Alois Bubák či Hugo Ullik. Bezděz je neodmyslitelně spjat i s hudebním skladatelem Bedřichem Smetanou, který na hrad částečně zasadil děj své opery Tajemství, jejíž dějová zápletka využívá lidových pověstí o pokladu na zdejším hradě.

Romantický zájem o středověké stavební památky přiměl Arnoštova syna a nástupce, hraběte Kristiána Vincence Arnošta z Valdštejna-Vartenberka, k prvním opravám hradu. V roce 1844 došlo ke zpřístupnění Velké věže, přičemž došlo v jejím nejvyšším patře k vybudování romantické místnosti napodobující svým vzhledem středověké rytířské síně. Mezi další stavební akce tohoto období patří i provizorní zastřešení královského paláce. Na počátku 20. století byly připravovány rozsáhlejší opravy hradu, avšak tyto plány přerušila I. světová válka. K novému zastřešení královského paláce a kaple proto došlo až v letech 1920-1926. V témže období Valdštejnové-Vartenberkové jednali s Klubem českých turistů o prodeji hradu; po několikaletém jednání byla roku 1932 uzavřena kupní smlouva. Do doby, než práce přerušila II. světová válka, byla nově zastřešena a opravena budova purkrabského paláce a opravována byla i hradní kaple. V roce 1945 přešel hrad Bezděz do majetku státu.

 


Metadata ke zprávě

Adresa
472 01, Doksy
Telefon
00420 487 873 131, 00420 606 649 807
E-mail
Majitel, správce
Majitel: ČR. Správce: NPÚ, ÚPS na Sychrově
Web památky
Typ majitele
státní majetek
Pracoviště NPÚ
NPÚ, ÚPS na Sychrově
číslo
4
Galerie fotografií

Bezděz - hrad

dne
8. 8. 2011
Možnosti řazení

Celkový pohled

dne: 8. 8. 2011

Historická pohlednice

dne: 8. 8. 2011

Kaple - exteriér

dne: 8. 8. 2011

Klenba v královském paláci

dne: 8. 8. 2011

Letecký pohled

dne: 8. 8. 2011

Malba K. H. Máchy

dne: 8. 8. 2011

Obraz malíře J. N. Endera z roku 1830

dne: 8. 8. 2011

Barokní kapličky křížové cesty

dne: 8. 8. 2011
Památka na mapě
Vyhledání cesty
Diskuse o památce

Příspěvky v diskusi

Počet příspěvků: 0

Možnosti řazení
Seřadit vzestupně
Přidat nový příspěvek
obnovit