Zpřístupněné památky ve správě Národního památkového ústavu - stránka 9

Původní renesanční zámek z let 1580-1590 postavený stavitelem O. Avostalisem de Sala na místě staré tvrze (z konce 13. století). Podstatné stavební úpravy byly provedeny za Auerspergů v 19. století. Na konci 19. století se součástí zámeckého areálu stala stavba hřebčína, tzv. Švýcárny a miniatury gotického Kočičího hrádku nad jižním okrajem zámeckého parku. Na počátku 50. let 20. století byla v interiérech zámku instalována hipologická expozice s historickým mobiliářem a sbírkami s tématikou koně (obrazy, grafiky s motivy jezdecké školy, loveckými scénami atd.). V současnosti si mohou návštěvníci prohlédnout zámeckou expozici věnovanou majitelům zámku (především knížecí rodině Auerspergů) a hipologickou expozici seznamující s vývojem koní, jejich anatomií, chovem, využitím ve vojenství, sportu i zábavě.

Ves Stekník, nacházející se asi 6 km východně od Žatce se poprvé připomíná v roce 1389. Obec je v současné době jedinou vesnickou památkovou zónou okresu Louny. Dominantou vesnice je zámek, stojící při západním okraji obce. Z písemných pramenů se dozvídáme, že na místě dnešního zámku stávalo opevněné panské sídlo či tvrz až v době kolem roku 1600, když se Stekník stal samostatným statkem rytířské rodiny Kaplířů ze Sulevic. Po druhé světové válce byl velkostatek Stekník konfiskován, půda rozparcelována a zámek začal sloužit Výzkumnému ústavu chmelařskému v Žatci. Později jej užívala Národní galerie Praha, která zde umístila depozitář obrazů. Roku 1996 zámek získal Památkový ústav v Ústí nad Labem, který jej spravuje dosud. V současné době je budova zámku Stekník pro veřejnost uzavřena z důvodu probíhající rekonstrukce. Veřejnosti je umožněna prohlídka zámeckých zahrad. Zpřístupněna je také zámecká kaple. Prohlídky jsou možné v pracovních dnech.

Novogotický zámek Sychrov, který sloužil jako rezidence původem francouzského rodu Rohanů, znáte z pohádky Zlatovláska či Nesmrtelná teta. Zámecké pokoje jsou zařízeny původním nábytkem, obrazy a dalšími doplňky; většina místností také vyniká bohatou řezbářskou výzdobou. Zámek je veřejnosti zpřístupněn ve značném rozsahu, takže jeho prohlídka poskytne návštěvníkům dokonalou představu, jak se ve 2. polovině 19. století žilo na venkovském sídle bohaté šlechtické rodiny.

Hrad Šternberk, původně obranné středověké sídlo s dochovanou válcovitou věží a zbytky opevnění hlavního paláce, láká návštěvníky nevšední atmosférou. Půvabné kulisy hradu potom tvoří okolní lesopark a dnešní podhradí.

Hrad vznikl na přelomu 15. a 16. století a díky svému důmyslnému vodnímu systému patřil k nejlepším pevnostem své doby. Nabízí dvě prohlídkové trasy, které seznámí návštěvníky s reprezentačními prostory i zázemím hradu. Vodní hrad Švihov budou znát milovníci českých pohádek ze slavné Popelky. V pozdně gotické kapli se konají také svatební obřady.

Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesanční zámecké architektury. Jeho přitažlivost je tím větší, že se díky citlivému přístupu majitelů k dědictví minulosti zachovaly ve velmi dobrém stavu původní interiéry. Mnohé z nich jsou reprezentativními příklady zásahu italského umění do našeho území, případně jeho proměn v prostředí severně od Alp. Zámecká instalace nabízí v základním prohlídkovém okruhu návštěvu honosných renesančních sálů s dřevěnými kazetovými stropy.  Od roku 1994 je návštěvníkům přístupná i druhá prohlídková trasa. Vede obytnými místnostmi, které poslední majitelé Liechtensteini-Podstaští užívali do roku 1945. Je tedy autentickým dokladem šlechtického bydlení. V zámku je také galerie, v níž jsou vystaveny obrazy českého moderního malíře Jana Zrzavého. Před arkádovou chodbou vedoucí do galerie se rozkládá nevelká okrasná francouzská zahrada. Zámek „za hradbami“ pak obklopuje rozlehlý přírodně krajinářský park s klasicistním skleníkem.

Hrad Točník se řadí mezi nejrozsáhlejší zříceniny v Čechách. Představuje monumentální architekturu doby Václava IV., jejíž velkorysý rozmach byl ztlumen politickým neklidem počátku 15. století a zcela přerušen husitskými válkami. Točnický hradní areál zůstal zachován jen v torze, ale jeho architektonická výmluvnost, starobylost a romantičnost, podtržena dominantní polohou v krajině, má neobyčejně silnou působnost.

Bizarní zřícenina gotického hradu, založeného koncem 14. století pány z Vartenberka, se stala hlavním symbolem celého Českého ráje. Vybudování hradu na dvou strmých čedičových skaliscích učinilo z Trosek nedobytný hrad - dobýt se jej nepodařilo ani husitům. Při prohlídce má návštěvník možnost seznámit se nejen s bohatou historií hradu a jeho stavebním vývojem, ale může také vystoupat na hradní věž "Babu" či na vyhlídku pod věží "Panna". Obě místa skýtají jedinečné výhledy na široké okolí. Během července a srpna bývají prohlídky zpřestřeny ukázkami chovu a výcviku dravých ptáků.

Dvoupodlažní okrouhlá novogotická sakrální stavba ve tvaru pravidelného šestiúhelníku, s předsunutou věží a s majestátním oboustranným schodištěm, je obklopena anglickým parkem. O stavbu se zasloužili především Jan Adolf II. Schwarzenberg se svou manželkou kněžnou Eleonorou. V hrobce je umístěno 27 rakví. Těla jsou nabalzamovaná a uložena v dvouplášťových rakvích. Každý z členů rodu skrývá zajímavý životní příběh. Schwarzenberkové většinou umírali na nemoci, jako byl záškrt, zápal plic či tragická úmrtí. Ve svíčkami osvětlené kapli hrobky, akusticky výborně ozvučené, se konají různé koncerty i jiné kulturní akce.

Jeden z největších jihočeských zámků byl na počátku 12. století součástí trhové osady. Největší rozmach přinesli městu i zámku Rožmberkové, kteří vlastnili Třeboň od roku 1366 až do vymření rodu v roce 1611. Po požáru města v roce 1562 byl poničený hrad na příkaz Viléma z Rožmberka postupně přestavován v renesanční zámek kolem čtvercového nádvoří. Současně vyměřil rožmberský regent Jakub Krčín nový rybník, který zatopil předměstí a později byl nazván Svět. Po smrti Viléma se do Třeboně roku 1602 přestěhoval s celým dvorem poslední rožmberský vladař Petr Vok. Za jeho vlády byla přestavba vnitřního zámku dokončena a zámek se rozšířil o vnější nádvoří s hospodářskými budovami. Po zrušení staré městské brány u zámku propojil D. Cometta zámek s nově vybudovanou rožmberskou knihovnou a klášterem tzv. Dlouhou chodbou. V roce 1660 koupili válkou zchudlé třeboňské panství Schwarzenbergové, na vnějším nádvoří postavili barokní úřednický dům a nádvoří obohatili o kašnu s heraldickým rodovým znakem – havranem, klovajícím hlavy mrtvých Turků.