Souhrnné informace
Územní odborné pracoviště v Ostravě je jedním ze 14 odborných pracovišť Národního památkového ústavu. Ve smyslu zákona č. 20/1987, o státní památkové péči, se jedná o státní odbornou organizaci, která zajišťuje v současnosti veškeré činnosti, jež ji stanovuje daný zákon, na území šesti okresů Moravskoslezského kraje – okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Ostrava a Opava. Jejím hlavním posláním je péče o kulturní památky a památkově chráněná území. Ostravské pracoviště má v současnosti ve vlastní správě tři památkové zpřístupněné objekty – státní zámek Hradec nad Moravicí, státní zámek Raduň a technickou památku Důl Michal v Ostravě-Michálkovicích.
Historie
Dne 17. dubna 1958 byl Národním shromážděním schválen zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, který byl první právní nornou důsledně upravující organizaci a řízení památkové péče v českých zemích. Na jeho základě a usnesením rady Krajského národního výboru bylo dne 17. července 1958 zřízeno severomoravské Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody (KSSPPOP). Anomálií proti ostatním krajům však bylo to, že KSSPPOP nepřevzalo žádné zpřístupněné památkové objekty. V roce 1964 vzniklo v Olomouci Okresní středisko státní památkové péče a ochrany přírody (OSSPPOP).
Nový zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a vyhláška č. 66/1988 Sb. pomáhaly postupně v řešení sjednocení výkonu odborně metodické péče o kulturní památky v rámci metodického řízení SÚPPOP a KSSPPOP. V září 1988 bylo se souhlasem plenárního zasedání Okresního národního výboru v Olomouci zrušeno OSSPPOP a toto bylo opětovně sloučeno s KSSPPOP v Ostravě do jednotného Krajského ústavu státní památkové péče a ochrany přírody Severomoravského kraje (KÚSPPOP), které bylo zřízeno jako příspěvková organizace k 1. lednu 1989.
Ústav se skládal z odborného a provozně-ekonomického úseku, přičemž odborný byl rozdělen na střediska v Olomouci a Ostravě zahrnující památkovou péči, ochranu přírody, kulturně výchovnou činnost a archeologické pracoviště (v Olomouci) a na chráněné krajinné oblasti existující a připravené k prohlášení. Olomoucké středisko zajišťovalo činnost v okresech Olomouc, Přerov a Šumperk, ostravské v okresech Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava a Vsetín.
Vývoj legislativy po roce 1989 ovlivnil také organizaci památkové péče. Na území Severomoravského kraje došlo k rozdělení původního KÚSPPOP na památkové ústavy v Olomouci a v Ostravě a oddělení ochrany přírody a správy chráněných krajinných oblastí.
Pověřovací listinou ze dne 3. ledna 1991 s platností od 1. ledna 1991 byl Památkový ústav v Ostravě pověřen plněním úkolů krajské organizace státní památkové péče podle § 33 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, pro území okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava a Vsetín. První vlastní zpřístupněný objekt do své správy získal Památkový ústav v Ostravě teprve v roce 2000. Jednalo se o národní kulturní památku Důl Michal v Ostravě-Michálkovicích, která byla převzata po zániku bývalého Průmyslového muzea v Ostravě.
Další výrazná změna přišla s prvním dnem nového století a tisíciletí. Rozhodnutím Ministerstva kultury České republiky (zřizovatele) došlo od 1. ledna 2001 k přejmenování na Státní památkový ústav v Ostravě. O rok později, na základě usnesení vlády č. 464/2001 Sb. získal ostravský památkový ústav od 1. ledna 2002 Státní památkový ústav v Ostravě právo hospodaření také ke státním zámkům Hradec nad Moravicí a Raduň.
Nejnovější dějiny památkového ústavu se začaly psát 1. lednem 2003. Rozhodnutím Ministerstva kultury ČR čj. 11.617/2002 došlo k zániku všech dosavadních státních příspěvkových organizací a v jejich splynutí v jeden Národní památkový ústav. Ostravské pracoviště se stalo pouze jedním z jedenácti územních odborných pracovišť. I nadále vykonávalo památkovou péči na území sedmi dříve jmenovaných okresů. Doposud poslední změnou byla v roce 2003 ztráta okresu Vsetín, který přešel do působnosti nově vzniklého územního odborného pracoviště v Kroměříži (pro Zlínský kraj).