- Citace zdroje dokumentu:
Pavel MICHNA: Záchranný archeologický výzkum dvora Národního domu v Olomouci, tř. 8 května, č. o. 21.
On-line: http://www.npu.cz/pp/dokum/ppclanky/ppcl08/ppcl080910olmmichnanarodnidum/
od 23.9.2008, 11:00 hod.
Zhotovitel: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci
Vedoucí výzkumu: Mgr.
(zdroj: mapy.cz)
1.
V souvislosti s přípravou stavebních prací na dvoře Národního domu (dále ND) byla dne 3.6.2008 uzavřena s vlastníkem pozemku dohoda o provedení archeologického výzkumu, který byl zahájen dne 5.6.2008. Parcela ND se nalézá na území MPR Olomouc, které je ve smyslu zákona o státní památkové péči územím s archeologickými nálezy, a proto ze zákona plyne vlastníkovi pozemku povinnost strpět archeologický výzkum, probíhají-li zde práce zasahující do archeologických vrstev. Povinnost zjistit, zda se staveniště nalézá na území s archeologickými nálezy přísluší projektantovi stavby.
2.
Národní dům byl postaven v letech 1886-1887 na místě tří středověkých domů: U modré hvězdy, Tiefenbachův a Žerotínský (posléze kapitulní), kde byli v roce 1619 za protihabsburského povstání internování kanovníci místní kapituly.
3.
Na lokalitě archeologové očekávali důležité nálezy už vzhledem k tomu, že na místě a v bezprostředním okolí byly v minulosti takové učiněny. Při výkopech základů stavby roku 1886 zde našel "otec moravské archeologie" MUDr. Jindřich Wankel archeologické pozůstatky středověkého stáří – i když se tehdy domníval, že jde o zbytky tzv. "nákolních staveb" z doby bronzové, jejichž hledání se tehdy stalo evropskou módou po objevu na dně švýcarských jezer.
V 70. letech 20. století, při výzkumu nedalekého staveniště OD Prior, byly objeveny pravěké nálezy, ale i pozůstatky osady z doby nedlouho před vznikem města Olomouce (11–12. století). Objev základů románského domu a okrouhlé kamenné stavby – snad rotundy – nasvědčoval, že snad šlo o dvorec člena družiny olomouckého knížete.
4.
Vyhodnocení hydrologických vrtů provedené v 70. letech 20. století naznačilo, že někde v ose ulice 8. května se před vznikem města táhla mírná vyvýšenina, nezaplavovaná řekou Moravou za povodní, a proto už od pravěku vhodná k osídlení. Tradice existence této zvýšeniny se donedávna zachovala ve jménu ulice jménem Bělidla (dnes Sokolská a Koželužská). Západní jejich část – Sokolská, se totiž nazývala Horní, zatímco východní, kde bychom očekávali stoupání terénu, se jmenovala Dolní.
5.
Přesvědčení archeologů bylo potvrzeno ještě před zahájením výzkumu. Už tehdy (v květnu), kdy byly ve dvoře ND prováděny bez dohledu odborníků hloubicí práce, došlo k objevu a zničení několika hrobů dosud neznámého pohřebiště. K dalšímu ničení části lokality došlo na tomto místě již po uzavření dohody se stavebníkem o archeologickém výzkumu (3.6.2008), a to v sobotu dne 19.7.2008, kdy byly zhruba na pětině lokality těžkou mechanizací vytěženy archeologické vrstvy včetně další části zmíněného pohřebiště. Případ byl v pondělí 21.7.2008 oznámen Magistrátu města Olomouce, odboru koncepce a rozvoje, oddělení památkové péče, který zahájil neprodleně ve věci šetření.
Poněvadž šlo o poškození významné archeologické památky, podal na základě sdělení Krajského úřadu Olomouckého kraje Magistrát města Olomouce, jako výkonný orgán státní památkové péče, dne 11.8.2008 okresnímu státnímu zastupitelství v Olomouci oznámení o podezření ze spáchání trestného činu.
6.
Do dnešního dne bylo objeveno 27 hrobů a připočítáme-li další zničené, mohlo jich být více než 30. Šlo o pohřby orientované hlavou k západu, avšak hledící k východu, což prozrazuje křesťanský pohřební ritus. S výjimkou zbytků několika železných kování rakve, neměli nebožtíci při sobě žádné předměty, které by umožnily datování. Proto byla použita tzv. eliminační metoda datování a tou archeologové dospěli z závěru, že jde o pohřebiště z doby těsně před založením města. Lokace a parcelace města (1. polovina 13. století) zde totiž vyloučila existenci hřbitova, nepřítomnost milodarů v hrobech zase vyloučila staroslovanské stáří, takže zbývá časová "mezera" zhruba 2. polovina 12. století až začátek 13. století.
V té době se již pohřbívalo výlučně u kostelů, takže objev pohřebiště staví archeology před novou záhadu: kde se nalézá kostel, k němuž nalezení nebožtíci náleželi? Byl to vzdušnou čarou asi 170 m vzdálený románský předchůdce sv. Mořice, případně rotunda pod OD Prior (150 m), anebo dosud neznámá církevní stavba? Nedaleký dominikánský kostel Neposkvrněného početí P. Marie v ulici Slovenské tehdy ještě nestál.
7.
Neméně významným objevem se stalo odkrytí příkopu s přiléhajícím zbytkem hliněného valu a snad se žlabem po palisádě, na severním konci lokality, tj. směrem k ulici Sokolské. Podle některých indicií je pravděpodobné, že val s příkopem není starší 12. století a mladší století 14., pochází tedy snad ze zlomu 12. a 13. století. Je pravděpodobné, že zde máme první doklad nejstaršího opevnění města Olomouce někdy z doby městské lokace.
Podle dosavadních názorů kamenné opevnění města vzniklo koncem 13., případně počátkem 14. století, či snad až za vlády Karla IV. (po roce 1346). Na druhé straně je nemyslitelné, že by Olomouc, hlavní město Moravy, nebyla před tímto datem opevněná, když roku 1253 úspěšně odolala nájezdu Uhrů a Kumánů uherského krále Bély IV.
A právě náš objev na dvoře Národního domu je nejspíše první doklad tohoto prvotního opevnění města, provedeného ještě v jednoduché staroslovanské technice hliněného valu s palisádou a příkopem před ním. Na výstavbu kamenných hradeb si tato část města musela ještě téměř jedno století počkat.
8.
Záchranný archeologický výzkum dvora Národního domu přináší mimořádně významné poznatky pro počátky dějin města Olomouce, srovnatelné s výzkumem na Václavském návrší u dómu sv. Václava. Jakékoliv ničení archeologických situací a nálezů bez odborné dokumentace a průzkumu znamená další nevratné omezení již tak dosti skrovných historických pramenů k nejstarším dějinám našeho města, a je srovnatelné s ničením archiválií v době josefinské.
Vypracoval dne 8. 9. 2008 Pavel Michna