Zpřístupněné památky ve správě ÚOP v Pardubicích

Charakteristickou dominantu rovinatého pardubického kraje tvoří odedávna vrch s doloženým osídlením již v pravěku. Existenci rozsáhlého středověkého hradu lze předpokládat již ve druhé polovině 14. století. Za husitských válek byl zesílen obranný systém hradu včetně předhradí. V roce 1491 přešla Kunětická hora do majetku Viléma z Pernštejna a do roku 1548 byla provedena největší přestavba hradu v pozdně gotickém a renesančním duchu. Na konci třicetileté války byl hrad dobyt švédskými vojsky. Vypálený a vypleněný začal podléhat zkáze, kterou urychlila i těžba kamene. Rekonstrukci hradu provedl ve 20. století Dušan Jurkovič.

V době kolonizace Podorlicka ve 13. století bylo založeno několik hradů, mezi nimi i Litice. Hrad dostal název po původním rodovém sídle Drslaviců a dosáhl svého vrcholu za Jiřího z Poděbrad, po přestavbě ve druhé polovině 15. století. Na významu ztrácí za Pernštejnů, na počátku 16. století. Hrad je definitivně opuštěn pány z Bubna v 17. století, když ti jako své sídlo volí zámek v Žamberku. Hrad padá a postupně se mění v malebnou zříceninu. První snahy o rehabilitaci památky přichází koncem 19. století a vrcholí zastřešením hradního paláce ve 30. letech 20. století.

Zámek v Litomyšli, perla vrcholné renesance, byl postaven mezi léty 1568-1581 Vratislavem z Pernštejna. Staviteli byli mistři italského původu Giovanni Battista Aostallis a Ulrico Aostallis. Do podoby zámku se na počátku 18. století zapsali i Trauttmansdorfové. Na konci 18. století – za Valdštejnů-Vartemberků – bylo zbudováno zámecké divadlo, které dnes patří k nejstarším dokladům památek tohoto druhu v Evropě. V roce 1824 se v rodině sládka zámeckého pivovaru, Františka Smetany, narodil světoznámý skladatel Bedřich Smetana. Komplex zámku a historického centra města byl zapsán v roce 1999 na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Původní renesanční zámek z let 1580-1590 postavený stavitelem O. Avostalisem de Sala na místě staré tvrze (z konce 13. století). Podstatné stavební úpravy byly provedeny za Auerspergů v 19. století. Na konci 19. století se součástí zámeckého areálu stala stavba hřebčína, tzv. Švýcárny a miniatury gotického Kočičího hrádku nad jižním okrajem zámeckého parku. Na počátku 50. let 20. století byla v interiérech zámku instalována hipologická expozice s historickým mobiliářem a sbírkami s tématikou koně (obrazy, grafiky s motivy jezdecké školy, loveckými scénami atd.). V současnosti si mohou návštěvníci prohlédnout zámeckou expozici věnovanou majitelům zámku (především knížecí rodině Auerspergů) a hipologickou expozici seznamující s vývojem koní, jejich anatomií, chovem, využitím ve vojenství, sportu i zábavě.

První expozice byly zpřístupněny v roce 1972. Roubené usedlosti volně rozptýlené v původním krajinném prostředí, které sem byly přeneseny z oblasti Žďárských vrchů a Železných hor. Expozice dokumentují život a způsob hospodaření drobných rolníků od poloviny 19. do poloviny 20. století. Lidové technické památky na vodní pohon (mlýn, olejna, pila, stupník na tříslo, varna povidel). SLS Vysočina pořádá množství návštěvnicky zajímavých programů, které přibližují jednotlivá odvětví lidové kultury, například: lidová řemesla, obyčeje, stravu...