Zpřístupněné památky ve správě ÚOP v Olomouci

Typické romantické sídlo, působivá dominanta se všemi znaky adaptace z konce 19. století, zvýrazněné cimbuřím, arkýři, střílnami, chrliči, tvarem komínů. Všechny budovy nesou znaky četných přestaveb od gotiky až do 19. století, které se je pokusilo sjednotit v romanticky působivý celek.

Národní kulturní památka zámek Jánský Vrch se nachází v nejsevernějším výběžku olomouckého kraje při hranicích s Polskem.Vypíná se na skalnatém kopci nad městem a tvoří přirozenou dimunantu Javorníku i celé rovině v okolí polských měst Paczkowa, Otmuchowa a Nisy. Historie zámku je spojena biskupstvím v polské Vratislavi, které objekt a s ním i celé Jesenicko vlastnilo od roku 1348.

Soubor staveb lidové architektury v Příkazích pochází z 19. století. Rok 2009 byl ve znamení příprav projektu na stavební úpravu obytné části stavení čp. 54. Projekt mimo jiné obsahuje obnovu původní dispozice a podoby kuchyně, výstavbu chlebové pece, kachlových kamen, znovuotevření někdejších průchodů a nahrazení novodobých trojdílných oken novými, koncipovanými v tradičním pojetí dle dochované fotodokumentace.

Hrad Šternberk, původně obranné středověké sídlo s dochovanou válcovitou věží a zbytky opevnění hlavního paláce, láká návštěvníky nevšední atmosférou. Půvabné kulisy hradu potom tvoří okolní lesopark a dnešní podhradí.

Na místě dnešního zámku stávala původně gotická vodní tvrz. V roce 1496 se losinské panství dostalo do držení pánů ze Žerotína, s nimiž zůstalo spojeno víc než tři století. Vysoká zadluženost pak vedla k prodeji statku Lichtenštejnům, v jejichž rodu zámek zůstal až do roku 1945.
Malá vodní tvrz nemohla vyhovovat vysokým nárokům jednoho z nejbohatších moravských rodů, a proto ji po roku 1531 začal Jan ml. ze Žerotína přestavovat v honosný renesanční zámek s jedinečnými arkádami.
Zámek je také spojen s tragickou historií tzv. duchovního moru, tj. čarodějnickými inkvizičními procesy, jejich tribunál zasedal v letech 1678 – 1692 v tzv. soudním sále a odtud poslal svých 56 obětí na hranici.
Mobiliář zámku představuje jedinečný soubor vzácných uměleckých předmětů z původních žerotínských sbírek. Objekt sám je jednou z nejlépe zachovaných renesančních staveb na Moravě, podobně jako jeho interiér. Cenné vybavení doplňují nádherná kamna z barevně glazovaných reliéfních kachlů z let 1587 – 1589. Jde patrně o nejstarší dochovaná kamna u nás a zcela jistě na Moravě.