Zpřístupněné památky ve správě ÚOP v Českých Budějovicích

Stavba červenolhotského zámku ve svém jádru skrývá zbytky původní tvrze ze 14. století. Dnešní renesanční budova vznikla po roce 1530 a byla dále několikrát upravena. Zámecké interiéry prvního patra mají dispozici z 80. let 17. století. Představují dnes autentickou podobu šlechtického bytu posledních majitelů z doby kolem roku 1910. Součástí zámeckého  areálu je přírodně krajinářský park, který získal svou dnešní podobu  na přelomu 19. a 20. století. Jeho největší devízou je však bezpochyby Zámecký rybník, který díky půjčovně lodiček skýtá ze své hladiny netušené pohledy na zámeckou stavbu a okolní přírodu.

Státní hrad a zámek Český Krumlov, památka UNESCO, je významným turistickým místem. Veřejnosti je otevřen od dubna do října a za sezonu navštíví zámecké expozice přes 300.000 návštěvníků. Exteriérová prohlídka areálu zámku seznamuje působivou architekturou významné dvorské rezidence 16. – 18. století a se vzácnými renesančními a barokními freskami na budovách kolem pěti zámeckých nádvoří.

Původní renesanční zámek Krajířů z Krajku získal dnešní empírový vzhled při přestavbě hlavního zámeckého průčelí, kterou navrhl roku 1816 vídeňský architekt Riedl. V 60. letech 19. století pak dokončil Friedrich Flor vnější vzhled zámku úpravou zahradního průčelí. Prohlídková trasa představuje návštěvníkům především poslední držitele zámku Salmy a Dalbergy. V zámku je umístěna část sbírek významného přírodovědce Bedřicha Dalberga, v prvním patře zámku jsou umístěny reprezentační pokoje včetně mimořádné patrové secesní knihovny, v níž je účelně uloženo na 17.000 svazků. Součástí zámku je rozsáhlý anglický přírodní park s rybníkem Močidlem.

Dnešní podobu zámek získal rozsáhlou přestavbou za vlády Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu a jeho choti Eleonory v letech 1839–1871. Předchozí gotické, renesanční i barokní stavební etapy tak zčásti zanikly a zčásti byly překryty pojetím vycházejícím z anglických předobrazů. Zpřístupněné interiéry zahrnují jak reprezentační prostory s uměleckými sbírkami, soukromé apartmány, tak zámecké zázemí včetně bohatě vybavené kuchyně.

Monumentální soubor budov hradu a zámku v Jindřichově Hradci, prohlášený v roce 1996 národní kulturní památkou, patří k nejrozsáhlejším památkovým komplexům v České republice. S přiléhajícím městem se spojuje v harmonický celek, jehož historický ráz a jedinečné stavební a umělecké památky tvoří městskou památkovou rezervaci, vyhlášenou již v r. 1950.

Zámek Kratochvíle je jednou z nejkrásnějších renesančních staveb střední Evropy, navíc situovanou v malebné krajině mezi lesy, pastvinami a rybníky. Stavba renesančního letohrádku, obklopeného vodním příkopem, započala za Viléma z Rožmberka roku 1583. Později zámek vlastnili Eggenbergové a Schwarzenbergové.

Jedna z nejzachovalejších ukázek středověkého fortifikačního systému. Nejstarší románská část hradu s palácem vestavěným mezi dvě obranné věže je v Čechách ojedinělá. Pozdější dostavba gotického opevnění s obytnou věží donjonem rozšířila hrad o další nádvoří. Vznosný čtyřpatrový palác Krajířů z Krajku s renesančním opevněním a barokní dělostřelecké bašty pak uzavírají průřez stavebními styly čtyř vývojových etap.

Gotický hrad byl od konce 13. století až do počátku 20. století v držení významných šlechtických rodů, pánů z Hradů, z Landštejna, Rožmberků, Švamberků a Buquoyů. V okolí se nalézá malebné Terčino údolí, obohacené vzácnými dřevinami, umělým vodopádem a dekorativními stavbami.

Jeden z nejstarších hradů v jižních Čechách vybudovali Vítkovci v 1. polovině 13. století. Hrad byl tvořen starším Dolním hradem a v jeho těsné blízkosti byl na přelomu 13. a 14. století založen Horní hrad. Po požáru v roce 1522 se z areálu Horního hradu dochovala jen obranná věž Jakobínka. Mnohokrát přestavovaný hrad s renesančními přístavbami Jana Zrinského získal roku 1620 císařský generál Karel Bonaventura Buquoy. V držení Buquoyů se Dolní hrad dočkal rozsáhlé přestavby v letech 1840–1857, provedené v duchu romantické gotiky, aby se stal důstojným památníkem rodu, jehož historie sahala až k prvním křižáckým výpravám.

Dvoupodlažní okrouhlá novogotická sakrální stavba ve tvaru pravidelného šestiúhelníku, s předsunutou věží a s majestátním oboustranným schodištěm, je obklopena anglickým parkem. O stavbu se zasloužili především Jan Adolf II. Schwarzenberg se svou manželkou kněžnou Eleonorou. V hrobce je umístěno 27 rakví. Těla jsou nabalzamovaná a uložena v dvouplášťových rakvích. Každý z členů rodu skrývá zajímavý životní příběh. Schwarzenberkové většinou umírali na nemoci, jako byl záškrt, zápal plic či tragická úmrtí. Ve svíčkami osvětlené kapli hrobky, akusticky výborně ozvučené, se konají různé koncerty i jiné kulturní akce.

Jeden z největších jihočeských zámků byl na počátku 12. století součástí trhové osady. Největší rozmach přinesli městu i zámku Rožmberkové, kteří vlastnili Třeboň od roku 1366 až do vymření rodu v roce 1611. Po požáru města v roce 1562 byl poničený hrad na příkaz Viléma z Rožmberka postupně přestavován v renesanční zámek kolem čtvercového nádvoří. Současně vyměřil rožmberský regent Jakub Krčín nový rybník, který zatopil předměstí a později byl nazván Svět. Po smrti Viléma se do Třeboně roku 1602 přestěhoval s celým dvorem poslední rožmberský vladař Petr Vok. Za jeho vlády byla přestavba vnitřního zámku dokončena a zámek se rozšířil o vnější nádvoří s hospodářskými budovami. Po zrušení staré městské brány u zámku propojil D. Cometta zámek s nově vybudovanou rožmberskou knihovnou a klášterem tzv. Dlouhou chodbou. V roce 1660 koupili válkou zchudlé třeboňské panství Schwarzenbergové, na vnějším nádvoří postavili barokní úřednický dům a nádvoří obohatili o kašnu s heraldickým rodovým znakem – havranem, klovajícím hlavy mrtvých Turků.

Zlatokorunský klášter patří k nejlépe zachovalým gotickým klášterům v Čechách. Klášter Zlatá Koruna je dominantou stejnojmenné obce. Založen byl listinou Přemysla Otakara II. v roce 1263. Klášterných držav se ujal konvent cisterciáckého řádu. Po zrušení kláštera v roce 1785 jej odkoupili Schwarzenbergové.

Prohlídková trasa v areálu královského paláce je volná, bez průvodce, zaměřená na mimořádně kvalitní architekturu s náznakově instalovanými prostorami Rytířského sálu, přípravny jídel, Svatební síně, atd. Volně je přístupná i kaple sv. Václava s nástěnnými malbami z 80. let 15. století a oltářem Mistra zvíkovského Oplakávání.