Zpřístupněné památky ve správě ÚOP v Brně

Bítov je jedním z nejstarších a nejromantičtějších hradů naší země. V prvním okruhu nabízí mimo jiné unikátní soubor zvířecích vycpanin – největší sbírku vycpaných psů na světě. Druhý okruh zahrnuje slavnou borovskou zbrojnici, která je otevřena od roku 2003 po 33 letech. Na hradě je k vidění také hladomorna, mučírna a další.

Funkcionalistická vila postavená podle návrhu Ernsta Wiesnera. Byla dokončena v roce 1929, jejím objednavatelem byl Alfred Stiassny, po němž získala svůj název.

Zámek v Bučovicích je unikátní ukázkou renesančního stavitelství u nás. K ojedinělým patří bohatá manýristická výzdoba interiérů a překrásná kašna na nádvoří. Pozoruhodné je také arkádové nádvoří s 90 sloupy, které jsou bohatě vyzdobeny celkem 540 reliéfy, zobrazujícími válečné motivy, erby, fantastická zvířata a bytosti, maskarony a hudební nástroje.

Janův hrad je součástí Lednicko-valtického areálu. Stojí u lovecké obory, na místě obtékaném ze tří stran řekou Dyjí. Sloužil jako lovecký zámeček – shromaždiště panstva před honem, místo konání posledních lečí, po honech se zde konaly bohaté hostiny, na nichž se vyhlašoval Král honu.

Nejstarší původně středověké šlechtické sídlo na Moravě z počátku 13. století s viditelnými fragmenty nejstarší stavby i pozdějších přestaveb ze 17. a 19. století. Zámek je obklopen rozsáhlým anglickým parkem ze 17. století. V polovině 15. století byl rodovým sídlem pozdějšího českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad. Nejzajímavější jsou zařízené historické interiéry či kaple s bohatou výzdobou.

Zámek zasazený do rámce francouzské zahrady s unikátním skleníkem je obklopen rozsáhlým krajinářským parkem se stovkami exotických druhů stromů a keřů. Dnešní podoba zámku je výsledkem přestavby z let 1846–1858 v duchu anglické gotiky. Interiéry zámku jsou bohatě vybaveny autentickým dobovým nábytkem. Dochovaná barokní jízdárna je dílem J. B. Fischera z Erlachu.

Renesanční šlechtický zámek s rozsáhlou barokní a klasicistní úpravou. Nachází se v něm bohatě vybavené interiéry s exotickými předměty nebo unikátní sbírka malovaných střeleckých terčů. Dále je zde malebná zahrada a park s dřevěnou sloupovou kolonádou, oranžerií a fíkovnou. Na zámku je k vidění rovněž stálá expozice Marie Ebner von Eschenbach, rozená Dubská – expozice věnovaná významné rakouské spisovatelce.

Gesamtkunstwerk barokního umění. Čtyřkřídlá budova s předzámčím, zahradou, rozsáhlým anglickým parkem a s bohatou sochařskou výzdobou je reprezentantem venkovského aristokratického bydlení, jehož bohaté interiéry, zejména sál předků, vyzdobili rakouští a italští umělci.

V zámecké oranžerii je k vidění stálá expozice barokního sochařství.

Areál dnešní zříceniny situovaný v zalesněné členité krajině nad řekou Dyjí je tvořen dvěma hrady – gotickým s obytným palácem a předním hradem, který se vyvinul z předsunutého opevnění. Mezníkem ve vývoji byla třicetiletá válka, během níž byl hrad dobyt Švédy a pobořen. Od začátku 19. století sloužil jako odpočinkové místo šlechty při lovech.

Mimořádně zachovalý středověký hradní areál, který za třicetileté války neúspěšně dobývala švédská vojska. Fyzicky náročnější prohlídka členitého hradu umožňuje sledovat vývoj od gotické pevnosti, přes renesanční palác, barokní a klasicistní interiéry až po romantismus 19. století. Místní bílý mramor je jedinečně využit jako stavební kámen.

Rokokově klasicistní zámek zaujme především jedinečnou architekturou, na Moravě zcela ojedinělou a přepychově vybavenými interiéry knížecí rodiny Salmů. Z bohatých sbírek pak vyniká rozsáhlá kolekce orientálního porcelánu a proslulá zámecká knihovna s 60 000 svazky. Zámecká obrazárna obsahuje díla předních evropských malířů baroka a romantismu. Tradici zámeckého zahradnictví dokazuje rozlehlý anglický park a každoroční tématické výstavy květin v historických sálech zámku.

Rozlehlý zámecký areál zahrnující obytné a reprezentační prostory i hospodářské budovy tvoří, včetně zahrad a parků, významný krajinotvorný soubor. Vznikl na místě původní gotické tvrze ze sklonku 15. století. Přibližně na tomtéž obdélném půdorysu proběhla kolem poloviny 16. století přestavba tvrze na renesanční zámek, dodnes v jádru dochovaný a tvořící východní část komplexu.

Zámek byl od roku 1560 až do roku 1945 hlavním rezidenčním sídlem Liechtensteinů, na jehož architektonické podobě se po staletí podíleli nejlepší italští, rakouští i moravští umělci. Zámecké interiéry byly přístupné návštěvníkům už od 19. století, vždy v době, kdy majitelé pobývali mimo rezidenci.

Výstava Rytíři Řádu Zlatého rouna na Moravě představila historii, vybrané moravské nositele a inspirace Řádu Zlatého rouna na Moravě. Výstava je výsledkem týmové badatelské práce Lenky Kalábové a Michala Konečného.

Hrad Veveří - jeden z nejrozsáhlejších a bohužel v současné době také i nejvíce zanedbaných hradních areálů u nás vznikal postupně během téměř osmisetleté historie. Původně zřejmě malý lovecký hrádek či pouze dvorec moravských markrabat je v pramenech poprvé připomínán roku 1213. Veveří jako opravdový kamenný hrad vzniká pravděpodobně až před polovinou 13. století. Mimo jiné jako místo královského dohledu nad osídlováním území vzhůru proti toku řeky Svratky.

Velmi výrazně byl hrad - v podstatě do dnešního rozsahu – rozšířen po polovině století 14. za vlády moravského markraběte Jana Jindřicha (mladšího bratra císaře Karla IV.), který z Veveří učinil jedno ze svých hlavních sídel.

Zámek Vranov nad Dyjí ležící na jižní hranici českého státu patří k nejpozoruhodnějším stavbám středoevropského baroka. Vznikl přestavbou ze zeměpanského románskogotického hradu, který je poprvé připomínaný k roku 1100. Současnou podobu mu vtiskli po ničivém požáru v roce 1665 hrabata Althannové. Ti na sklonku 17. století - podle projektu proslulého dvorního architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu - nejdříve postavili a vyzdobili impozantní sál předků, dominující zdejší členité krajině a výtvarně umocňující její osobitý půvab. Vzápětí vybudovali zámeckou kapli Nejsvětější Trojice jako jeho ideovou protiváhu. V 18. století pak přestavbu dovršili obytnými budovami čestného dvora. Zámek po nich získali polští Mniszkové, kteří přivedli k nebývalému rozkvětu proslulý vranovský závod na výrobu kameniny a porcelánu. S nimi spříznění hrabata Stadničtí ho drželi až do počátku druhé světové války. Dnes je jako národní kulturní památka situovaná v západní části Národního parku Podyjí v péči českého státu.