
Klášter proslul jako středisko slovanské liturgie a vzdělanosti. V raném středověku svým významem překročil hranice naší země a stal se kulturním mostem mezi východní a západní Evropou. Největšího rozkvětu dosáhl v období vlády prvního českého krále Vratislava I. a za vlády římského císaře Karla IV.
věnovaný ranně středověkým dějinám zemí Koruny české, historii kláštera a jeho zakladateli sv. Prokopovi – divotvůrci, národnímu patronovi, ochránci proti zlým mocnostem, ale i horníků nebo vinařů . V průběhu prohlídky je možno zhlédnout řadu ranně středověkých rukopisů ve staroslověnském i latinském jazyce, barokní refektář, kapitulní síň a kostel s kryptou, kde je uložena část ostatků sv. Prokopa.
| Vstupné (60 - 70 min) | I. okruh |
| Základní | 70,-Kč |
| Snížené | 45,-Kč |
| Vstupné s příplatkem za cizojazyčný výklad | |
| Základní | 140,-Kč |
| Snížené | 90,-Kč |
děti do 6 let (neplatí pro organizované skupiny MŠ, kde je poplatek 10 Kč/os.), pracovníci památkových ústavů a jejich rodinní příslušníci, členové AMG a FOD. Pedagogický doprovod skupin dětí starších 6 let a vedoucí – průvodce organizovaných skupin větších než 20 osob, držitelé průkaů TP, ZTP, ZTP/P - děti, průvodce držitele průkazu ZTP/P
senioři nad 65 let, děti od 6 let, studenti, držitelé průkazů ZTP, ZTP/P - dospělí, členové KČT, rodinné vstupné: 180,-Kč/360,-Kč (vstupné s příplatkem za cizojazyčný výklad), organizované skupiny dětí do 6ti let: paušální vstupné 10 Kč/osoba.
za rezervaci prohlídky je účtována přirážka k ceně vstupného ve výši 10 %.
za prohlídku mimo návštěvní hodiny je účtován příplatek k ceně vstupného ve výši 100 %.
Mimo pondělí
| Období | Od - Do (začátek poslední prohlídky) |
|
| leden, únor | zavřeno | |
| březen | 9,00 - 15,00 | pouze so a ne * |
| duben, říjen, listopad | 9,00 - 15,00 | pouze so a ne * |
| květen - srpen | 9,00 - 17,00 | denně mimo po |
| září | 9,00 - 16,00 | denně mimo po |
| prosinec (do 17.12. 2010) | 9,00 - 15,00 | pouze so a ne * |
* V březnu (od 15.3.), dubnu, říjnu, listopadu a prosinci otevřeno pouze o víkendech a svátcích, ve všední dny pak pouze pro předem ohlášené skupiny
Výjimky z otevírací doby:
otevřeno také: 5. duben (Velikonoční pondělí), 5. a 6. července (sv. Cyril a Metoděj a Mistr Jan Hus), 28. září (Den české státnosti a Slavnost sv. Václava), 28. října (Den vzniku samostatného československého státu)
Polední přestávka: 12,00 - 13,00
V úvodu prohlídky se prostřednictvím archeologických nálezů, starobylých rukopisů a modelů přenese návštěvník nebo poutník do doby Velké Moravy a počátků přemyslovských Čech, kdy se vytvářely základy podoby českého státu a tvořily se první kapitoly našich národních a kulturních dějin. Připomene se i geniální dílo svatých Cyrila a Metoděje, staroslověnština, která stála u počátků českého písemnictví a vzdělanosti.
V barokním refektáři, vyzdobeném freskami J.K.Kováře z poloviny 18.století s výjevy z legendy o založení kláštera sv.Prokopem a knížetem Oldřichem, se návštěvník seznámí s dějinami kláštera od jeho založení na počátku 11.století, jeho slavnou slovanskou érou přesahující hranice českého státu i západního křesťanství, přes Prokopova svatořečení římským papežem v roce 1204, rozkvět kláštera za posledních Přemyslovců a zvláště za Lucemburků, jeho úpadek po husitských válkách, barokní obnovu až po zrušení Josefem II. v roce 1785.
Další sály expozice nabídnou zajímavosti z okolí Sázavy spojené se svatoprokopskou úctou (Čertova brázda, studánka Vosovka a d.) a stavební vývoj kláštera od prostých dřevěných poustevnických domků kolem malé svatyňky vystavěné sv. Prokopem až po monumentální nedokončenou gotickou stavbu chrámu.
Perlou prohlídky kláštera je gotická kapitulní síň, jejíž klenbu nese unikátně zdobený střední pilíř – strom života a jejíž stěny a stropy jsou pokryté freskami s výjevy z života Panny Marie, vytvořené dvorními umělci císaře Karla IV.
Prohlídka končí v barokním kostele sv. Prokopa (původně gotickém presbytáři kostela Panny Marie a sv. Jana Křtitele), jehož dominantami jsou hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie, boční oltáře sv. Benedikta a sv. Prokopa a také původně ranně středověká krypta, v níž je uložena relikvie sv. Prokopa
Klášterní zahrada překvapí základy kostela sv. Kříže, vysvěceného v roce 1070, ve tvaru kříže (tetrakoncha).
Monumentální nedostavěné torzo gotického kostela P. Marie a sv. Jana Křtitele, na jehož přestavbě se podíleli mistři hutě Matyáše z Arrasu, ohromí majestátní věží s klasickou hlavou Krista na svorníku žeber klenby v podvěží a skvostnou velebností gotických pilířů jižní lodě
Pověst praví, že tomu, kdo na dominantě kláštera – 56 metrů vysoké gotické věži – najde všechny hvězdičky, se - na přímluvu sv.Prokopa - splní to, co je jeho nejhlubším přáním.
Svatoprokopské studánky v blízkém okolí kláštera zvou návštěvníky a poutníky do okolní zalesněné sázavské přírody na půvabné a tajemné procházky do míst opředených pověstmi spojených s památkou na sv. Prokopa. Největší známosti se těší studánka „Vosovka“, proslulá zvláště v období baroka mnoha zázračnými uzdraveními.
Gotická kapitulní síň vybudovaná kolem roku 1340, jeden z nejkrásnějších gotických interiérů v Čechách s unikátním středním sloupem vyzdobeným bazilišky, hady a jinými potvorami. Nástěnné malby dvorních umělců císaře Karla IV. vzdávají hold Panně Marii, Matce Vtěleného Slova. Ikonograficky nejvzácnější jsou podoby Panny Marie v naději (těhotné) a Madony Sázavské (kárající).
Zázračný obraz sv. Prokopa na oltáři sv. Prokopa v kostele, prohlášený v roce 1711 arcibiskupskou konzistoří za milostný a hodný zvláštní úcty. Jen k roku 1764 bylo zaznamenáno 86 písemných osvědčení o zázračných jevech na obraze jako jsou oživlé oči sv. Prokopa a změny jeho pohledu z milostivě příjemného až do hněvivě přísného.
Posvátný ostatek z těla sv. Prokopa umístěný v kryptě kostela, kde byl sv. Prokop do roku 1588 pochován, dokládá starobylost Sázavského kláštera jako poutního místa. Při výjimečných církevních svátcích bývají v kostele při mši sv. vystaveny k uctění další svatoprokopské relikvie – dřevěný koflík a lžička sv. Prokopa.
Barokní refektář z doby přestavby kláštera v 18. století, jejímž autorem byl pravděpodobně Kilián Ignác Dietzenhofer. V zrcadle plackové klenby se nachází freska J. K. Kováře zobrazující legendární zázračnou proměnu vody ve víno při setkání Prokopa s knížetem Oldřichem.
Mše svaté se konají celoročně v každou sobotu a neděli v 10,30 hodin.
Tradiční jsou slavné poutě ke sv. Prokopovi - tzv. malá 4. července, a tzv. velká první neděli po tomto datu.

NPÚ - ÚOPSČ v Praze
správa kláštera v Sázavě
285 06 Sázava 72
Tel.:327 321 177, Fax:327 321 339
E-mail: sazava@stc.npu.cz
svatební obřady - matrika Města Sázava: tel.: 327 551 045
Blažený srpen 2007 v Sázavském klášteře (K aktuálním opravám i objevům v areálu kláštera) (23.8.2007)