Průvodce výstavou
Výstava se nachází v prostorách ledárny bývalého hradního pivovaru. Ve třech sálech se zde na 30 panelech seznámíme s nejen s Křivoklátem samotným, ale celým regionem někdejšího zeměpanského loveckého hvozdu. Bohatý obrazový materiál je provázen zasvěcenými texty. Věnují se vývoji osídlení, hradům, sídlům drobné šlechty, městům (zejména Berounu a Rakovníku), vesnicím, ale také krásám zdejší krajiny. Na výstavních panelech a v několika vitrínách najde návštěvník historické mapy, plány, stará zobrazení, historické i současné fotografie, ale také umělecké řemeslo, zbraně, archeologické nálezy, stavební fragmenty, listiny či pečetě.
Jednotlivé panely se věnují následujícim tématům (panely jsou výběrově doplněny informačním textem a vizuální podobou, kliknutím na obrázek si můžete panely zvětšit):
-
Středověké Křivoklátsko
Křivoklát – jedinečné jméno i jedinečná silueta hradu, ukrytého v moři dosud hlubokých lesů středního povodí řeky Berounky, v krásné a romantické krajině, úzce spjaté s ranou historií českého státu.
Devět století stará je první dochovaná zmínka o jeho existenci. Již tehdy byl pevnou stavbou v zeměpanském hvozdu, do nějž pražská knížata zajížděla lovit, odpočívat, ale také předvádět své mocenské postavení a jednat o neodkladných politických záležitostech. Významným hodnostářům z domova i z ciziny se zde nabízelo prostředí, které mělo spolehlivě ovlivnit jejich vůli spojit své jméno s důležitými ujednáními.
Na zbečenském dvorci knížata nejednou trávila Vánoce a mnohé další příjemné dny, docházelo tu však také k nehodám při lovu a úkladným přepadům ze strany nepřátel. Rozlehlý les v členité krajině, kde si panovníci stavěli další a další sídla, umožňoval útěk od ruchu pražského dvora a tíživých státnických povinností, ale také věznění úhlavních nepřátel zde bylo spolehlivější než kdekoli jinde. I když čeští panovníci využívali větší počet loveckých revírů, byl ten v okolí Křivoklátu nesporně nejvýznamnější a výjimečný.
Největší sláva a rozkvět Křivoklátska jsou spjaty s Přemyslovci (do 1306) a Lucemburky. Již v důsledku husitských válek a zejména po nástupu Habsburků (1526) dochází – i přes dílčí vzepětí – k postupnému úpadku kdysi tak velkoryse budované zeměpanské domény. Navzdory tomuto vývoji se však dochovalo nemalé množství pozoruhodných památek a dalších pramenů vypovídajících mnohé o přemyslovské éře loveckého hvozdu, které se u příležitosti významného výročí věnuje naše výstava. 
Místo v prostoru
Stanovit pomyslnou hranici hvozdu v jeho raně a vrcholně středověkém rozsahu lze jen velmi přibližně na základě nevelkého množství písemných pramenů. Na východě tvoří „hranici“ potok Loděnice, na jihu Křivoklátská vrchovina, na západě Rakovnická pahorkatina a na severu svah Džbánu. Jistě není náhodou, že se toto vymezení historicky zhruba kryje s rakovnickým krajem (do 14. století se setkáváme také s nejasným názvem Rokytensko) a s rakovnickým děkanátem. V důsledku zeměpisného i majetkoprávního charakteru oblasti se jí vyhýbaly všechny hlavní, dálkové komunikace.
Pečeti králů
Hrad Křivoklát, ostatní zeměpanské hrady a dvorce v okolí i hvozd samotný hrály důležitou roli ve státní a někdy i mezinárodní politice. Navštěvovali je patrně všichni přemyslovští panovníci, kteří zde hostili význačné osobnosti, a vznikaly tu důležité listiny, opatřované v královském období majestátními pečetěmi. Kromě takovýchto písemností však bylo nutné vydávat také ryze praktická ustanovení zajišťující všechny potřebné funkce území, ať už se týkaly hospodářských či vojenských otázek, jednotlivých vsí a měst nebo dílčích majetkoprávních změn.- V sedle a na trůnu
Středověká zobrazení přemyslovských králů 13. století známe jen z iluminovaných rukopisů - V železném vudění na zámku má sloužiti...
Rozsáhlé panství hradu Křivoklátu netvořil jen rozsáhlý les, ale také zemědělské a řemeslnické zázemí. V množství prameny doložených vesnic bydleli lidé (manové), kteří měli různé povinnosti ve vztahu k funkcím a provozu hradu (strážní, lovci, poslové, pivovarníci, rybáři atd.) - Svědectví listin
Na hradě Křivoklátě, jako centru panství a občasné rezidenci panovníků, byly vydávány také listiny různého určení a obsahu. - Hrad Křivoklát na zobrazení A. Mánesa, 1842
- Lovecký hvozd
Atmosféru středověkých lovů přibližují jen vzácně dochované iluminované rukopisy (Universitätsbibliothek Heidelberg, Codex Manesse, počátek 14. století) - Archeologická sonda
V tomto místě byla při nedávném archeologickém výzkumu objevena část mohutné obvodové hradby hradu, patrně ze 13. století. - Neměnné kouzlo hradní siluety
Historická zobrazení Křivoklátu jsou nejen půvabná, ale také mají vynikající vypovídací hodnotu. - Krásy romantické krajiny
Mnohé partie křivoklátského hvozdu, zachycené umělci z doby kolem roku 1900, zůstaly takřka beze změn dochované dodnes. - Nejstarší kresby a snímky
Malebný hrad vždy lákal malíře a později fotografy. Není proto divu, že existuje velmi věrné zobrazení již z roku 1643 a že nejstarší snímky pocházejí již z doby kolem roku 1870. - Křivoklátsko knížecí
Vymezit rozsah křivoklátského loveckého hvozdu pro období raného středověku je velmi obtížné. Písemné prameny neprozrazují téměř nic jistého, archeologické nálezy však napovídají existenci řady osad, které knížata soustředila ve svém vlastnictví a jen některé z nich darovala církevním institucím (klášterům). - Hrad Křivoklát
Křivoklát doby knížecí (do konce 12. století) měl podobu rozsáhlého hradu trojúhelné dispozice, o jeho stavební podobě v této etapě však víme velmi málo. Jen nedávný archeologický výzkum identifikoval fragment obvodového opevnění, tvořeného hradbou ze dřeva a hlíny, kterou na vnější straně zpevňovala kamenná zeď. - Hrady a dvorce
V okolí hradu Křivoklátu ležely v raném středověku další opevněné lokality. Nejvýznamnější z nich se stalo Zbečno, kde ležel hlavní dvorec – ústřední knížecí sídlo, které bylo teprve počátkem 13. století vystřídáno ve svých funkcích hradem Křivoklátem. - Raně středověké vesnice
O vývoji vesnic na křivoklátském panství v raném středověku víme velmi málo. Odkázáni jsme dosud na ojedinělé archeologické výzkumy, které dokládají přesuny sídelních jader v prostoru. - Barvitý vývoj hradu Křivoklátu
Od počátku 13. století se hrad Křivoklát začal proměňovat ve výstavný románsko-gotický kamenný hrad, ústřední a vysoce reprezentativní sídlo českých králů ve hvozdu. Výstavná byla zejména horní část dispozice (vpravo) s trojkřídlým palácem a mohutnou válcovou věží. Plán zachycuje velmi složitý stavební vývoj, jehož poznávání stále přináší nová překvapení. - Křivoklátsko královské
13. století, na jehož počátku čeští panovníci získali královskou hodnost, je oproti minulé době již znatelně bohatší na prameny všeho druhu. Díky nim je také obraz osídlení někdejšího loveckého hvozdu a jeho zázemí úplnější a barvitější. - Hrady
Prostor loveckého hvozdu a jeho zázemí se stal v průběhu 13. století dějištěm výstavby několika královských hradů, jimž dominoval Křivoklát. Nejen Křivoklát, ale také ostatní hrady podle svých dochovaných zbytků měly být velmi reprezentativní, měly být pevnou součástí „výkladní skříně“ majestátu českých králů, kteří se zařadili k nejmocnějším panovníkům celého kontinentu (dole – Křivoklát po požáru 1643, srov. č. 12). - Křivoklát přemyslovských králů - doklady o podobě hradu ve 13. století
Architektura Křivoklátu 13. století patřila na území přemyslovského státu k nejvýstavnějším. Hrad tvořily zděné budovy, opatřené vysoce kvalitní kamenickou prací, které měly výraznou ceremoniální a reprezentační roli. Jejich podstatná část se zachovala pod pláštěm mladších úprav a přístaveb dodnes. Stavebně-historický průzkum poskytuje mnoho cenných poznatků a dokladů o monumentalitě hradu z doby krále Václava I. (1230–1253) a Přemysla Otakara II. (1253–1278). V rozích trojúhelné dispozice hradu stály věže, na jižní straně byla umístěna brána. Průjezd západního křídla horního hradu je dodnes klenut žebrovými klenbami. Nad ním byl stejně klenutý rozsáhlý sál, osvětlený okny s kružbami. Žebrovými klenbami byly dokonce vybaveny také polosuterénní prostory jižního křídla, pod kaplí, která se však dochovala až v pozdně gotické podobě. Pro tuto etapy výstavby je typické mísení románského a raně gotického architektonického tvarosloví. - Křivoklátsko – region královských hradů
Každý z dalších královských hradů na Křivoklátsku je něčím zajímavý. Týřov svou pozoruhodnou dispozicí s pravidelným systémem válcových věží (po 1260), Nižbor zbytky výstavné raně gotické kaple, Džbán dominantní polohou a Jenčov malými rozměry (hrádek ke krátkodobému odpočinku?). Většina hradů však byla později přestavěna nebo se proměnila ve zříceniny. - Města - nová sídliště 13. století
Specifický charakter královského hvozdu způsobil, že zde vznikla jen dvě města. Rakovník byl plně podřízený Křivoklátu a plnil funkci tržního a výrobního centra regionu, Beroun byl kolem roku 1295 založen jako královské město u důležitého přechodu dálkové cesty přes řeku Berounku. Vynikající památkou Berouna jsou velmi dobře dochované městské hradby se dvěma branami z doby kolem roku 1300. Archeologickým výzkumem zde byly objeveny zbytky dominikánského kláštera. - Města - nová sídliště 13. století
Specifický charakter královského hvozdu způsobil, že zde vznikla jen dvě města. Rakovník byl plně podřízený Křivoklátu a plnil funkci tržního a výrobního centra regionu, Beroun byl kolem roku 1295 založen jako královské město u důležitého přechodu dálkové cesty přes řeku Berounku. Vynikající památkou Berouna jsou velmi dobře dochované městské hradby se dvěma branami z doby kolem roku 1300. Archeologickým výzkumem zde byly objeveny zbytky dominikánského kláštera. - Vrcholně středověké vesnice
Z vesnic 13. století se zachovalo jen málo (zbytky románských kostelů). Brzy po roce 13. začal král na území hvozdu zakládat nové vesnice, charakteristické rozsáhlými návsemi, často s kostelem uprostřed. Tyto vesnice jsou dokladem snahy o reformu hospodářského zázemí hradu Křivoklátu. - Sídla drobné šlechty
Specifický charakter regionu se projevil také malým rozsahem šlechtického majetku. Hrádky a tvrze byly sídly drobné šlechty, většinou vázané službou ke Křivoklátu a funkcím hvozdu. - Církevní instituce
Panovníci rozdali jen některé statky ve hvozdu církevním institucím. K nejvýznamnějším z nich patřil benediktinský klášter Ostrov, který zřídil své proboštsctví na vrchu Velíz nedaleko Křivoklátu. Z proboštství se dochoval zejména románsko-gotický kostel sv. Jana Křtitele.