Vítězný návrh na řešení ztrojkolejnění trati přes Vltavu v místě stávajícího železničního soumostí pěti mostů pod Vyšehradem, vzešlý ze soutěžního dialogu pořádaného Správou železnic (SŽ), vyvolal u odborné i širší veřejnosti vlnu kritiky, objevila se petice za zachování historického mostu, v protikladu taktéž i za jeho modernizaci. Ministr dopravy Martin Kupka vyzval SŽ k maximálně transparentní komunikaci záměru s veřejností, samosprávami a zainteresovanými institucemi a inicioval svolání technického kolokvia předních domácích a zahraničních odborníků, které se uskutečnilo 20. a 21. února 2023.

Národní památkový ústav uvítal, že se přizvaní odborníci ve zveřejněných závěrech shodli, že oprava historické ocelové konstrukce nad řekou je možná. Jejich většinový názor, že s ohledem na vysokou technickou i ekonomickou náročnost rekonstrukce a její kratší životnost lze historickou konstrukci vyměnit za novou, však NPÚ nesdílí. Tyto argumenty nemají v tomto případě převážit nad veřejným zájmem na zachování kulturní památky. NPÚ v celém dosavadním průběhu jednání o budoucnosti mostu preferoval opravu ocelové obloukové konstrukce, případně provedení její kopie. Náhrada stávající konstrukce za konstrukci novou je řešením, které je spojeno s největší ztrátou kulturně historických hodnot a je možné jej zvažovat až na základě odůvodněného vyloučení možností vhodnějších. To se dle názoru NPÚ nestalo.

Zástupci NPÚ představili na technickém kolokviu památkové priority. Chráněnými hodnotami jsou zde: autenticita originální hmoty s doklady dobové technologie výroby (nýtovaná konstrukce), původní forma (vlastní architektura mostu) a situace mostu v kontextu historického centra Prahy, památky UNESCO (panoramatické pohledy a utváření prostorových souvislostí). Maximální zachování uvedených hodnot je možné při rekonstrukci, z větší části pak při vytvoření kopie. S vytvořením zcela nové moderní mostní konstrukce přes řeku je pak spojena největší ztráta kulturně historických hodnot železničního mostu.

Svůj přístup a preference vyjádřil NPÚ již v rámci přípravy soutěžního dialogu v roce 2020. Jádrem našeho návrhu vstupních podmínek byl požadavek, aby soutěž byla vyhlášena pouze na provedení přemostění pro třetí kolej a k řešení nové zastávky. Tedy k těm požadavkům, které jsou splněním nároků na rozvoj dopravní infrastruktury, ale již ne k těm, u nichž by způsob zacházení se stávající konstrukcí měl vyplývat z památkové ochrany. Tento názor však nebyl v soutěžním zadání zohledněn a vstupní podmínky byly soutěžním týmům poskytnuty pouze jako příloha k zadání.
Pracoviště NPÚ nemělo svého zástupce v porotě; ten zde byl pouze v pozici přizvaného odborníka. Na jednání pak doporučoval návrh, který jako jediný z předložených zachovával originální konstrukci i funkci stávajícího mostu a současně vedle něj navrhl pohledově kvalitní dostavbu nového mostního tělesa. Tento návrh byl však vyřazen již v prvním kole.

V neposlední řadě musí být zohledněno i umístění železničního mostu v památce světového dědictví UNESCO. I v případě zachování stávající příhradové konstrukce bude zásah do charakteru soumostí a celé oblasti Výtoně vzhledem k plánovanému ztrojkolejnění a vybudování nové zastávky s nástupišti velice významný. Společná reaktivní monitorovací mise Centra světového dědictví a ICOMOS v roce 2019 doporučila, aby o všech přípravných krocích bylo Centrum světového dědictví informováno. V této souvislosti upozornil účastník kolokvia, prof. Peter Strasser, na nutnost zpracování tzv. posouzení vlivu na světové kulturní dědictví, které už mělo stát na úplném začátku přípravy projektu.
 

Jan Holeček, Robert Gája, David Měska