Cena veřejnosti bude udělena společně s cenami odborné poroty v kategoriích: obnova památky; restaurování; památková konverze; objev, nález roku; prezentace a popularizace; záchrana památky; příkladná správa a prezentace památkových objektů. Hlasovat je možné do 30. 9., slavnostní vyhlášení moderované Danielem Stachem se uskuteční 15. listopadu na Nové scéně Národního divadla v přímém přenosu na ČT Art.

Celková obnova kostela s klášterním rajským dvorem ve Fulneku zdůraznila krásu obdivovaných barokních hodnot, zároveň odhalila netušené doklady pozdně gotického umění. Unikátní fresková výzdoba a jedinečná gotická křížová chodba s rajským dvorem řadí fulnecký kostel k jedné z nejvýznamnějších památek severu Moravy a přilehlého Slezska.

Motorový vůz Slovenská strela M 290.002 je jediným dochovaným exemplářem tohoto typu vyrobeným v roce 1936 v kopřivnické Tatře. Po odstavení z provozu v roce 1960 byl statickým exponátem v Technickém muzeu v Kopřivnici. Jako národní kulturní památka byl v letech 2019–2020 za účasti odborníků mnoha oborů kompletně obnoven.

Bílovecký zámek sdílí osud mnoha památek v regionu. V závěru 2. světové války jeho majitelé uprchli, po přechodu fronty byl vypálen a od zániku jej odvrátilo rozhodnutí změnit ho na sklad. V 90. letech se prázdného objektu ujalo město Bílovec, které se do něj snaží navrátit život. V gotickém suterénu vznikla moderně pojatá expozice věnovaná nejstarším dějinám zámku.
 

Obnova kostela s klášterním rajským dvorem ve Fulneku

Na místě původního středověkého chrámu sv. Filipa a Jakuba vyrostl pod vedením stavitele Mikuláše Thalherra nový komplex vystavěný v letech 1750–1760. Pozdně barokní stavba kostela je sevřena dvěma staršími středověkými objekty – z východní strany původním presbytářem starého chrámu přeměněného na současnou kapli sv. Josefa, ze západu prostorem křížové chodby s klášterem. Oválné kapli sv. Josefa, bohatě barokně zdobené umělým mramorem a restaurovanými freskami, dominuje nástěnná freska z dílny Josefa Ignáce Sattlera z roku 1760.

Tato část areálu zůstala přes mírné úpravy po více než 600 let nezměněna a nyní vydala nečekaně cenné doklady pozdně gotického umění. Překvapivým nálezem byly gotické omítky s nástěnnými malbami v ambitu kláštera. Po celkovém odkryvu omítek byla odhalena scéna ukřižování, fragmenty vegetabilního motivu ve vrcholcích kleneb, kvádrování a barevnosti žeber a v neposlední řadě erbovní galerie zakladatelů kláštera. Erby nejvýznamnějších rodů té doby na jednom místě jsou skutečnou raritou.

Obnova také umožnila zpřístupnění nových prostor a vznik expozičních prostor. Expozicí je samotný kostel, jeho zázemí a bývalý klášter s původním mobiliářem a vybavením. V interiéru hlavní lodi byly složitě restaurovány kostelní lavice, doplněna byla původní podlaha z pískovce a břidlice. Generální opravou prošly i varhany, nástroj umístěný v původní barokní varhanní skříni byl po sestavení a seřízení kompletně naladěn. Důležitou součástí celkové obnovy byla také tesařská obnova původního barokního krovu. V rajském dvoře byla po dokončení archeologického výzkumu a stavebních pracích obnovena kamenná valounková dlažba s dekorativní křížovou vazbou.

Kostel ve Fulneku je dokladem nejen barokní doby, čímž byl již před rekonstrukcí, ale i gotického období, jež bylo ve stavebním vývoji kostela doposud opomíjeno.

Záchrana motorového železničního vozu Slovenská strela

Obnova Slovenské strely umožnila po 61 letech chátrání vozu ve venkovním prostoru záchranu unikátní památky. Na tomto počinu se podílel tým techniků, řemeslníků a restaurátorů rozmanitých specializací. Vůz je dokladem technické úrovně Československa a Československých státních drah v období mezi světovými válkami, po obnově je prezentovaný v provozuschopném stavu.

Vůz byl rozebrán na jednotlivé součásti. Skříň postavena na pomocné podvozky, po odstranění nepůvodního laku vyvařeny nesoudržné a zrezivělé části a podle vzorků opatřena v lakovně novým lakem višňově červeného odstínu se zlatou střechou podle původní podoby. V interiéru byly doplněny všechny konstrukce, podlahy, obklady stěn a stropu, okenní a dveřní výplně. Čalouněná křesla dochovaná jen v jednom oddílu a bez původních potahů byla zčásti vyrobena nová jako kopie a dochovaná část křesel opravena a opatřena novými výplněmi. Mimořádná pozornost byla věnována palubním deskám s kontrolními a ovládacími prvky. Po náročné renovaci a zprovoznění unikátního pohonu motorového vozu proběhla dne 6. května 2021 technicko-bezpečnostní zkouška, při které vůz splnil veškeré náležitosti k plnohodnotnému provozu na tratích v České republice.

Vůz je unikátní systémem pohonu podle patentu Josefa Sousedíka založeném na elektromechanickém přenosu energie. Dva podvozky obsahují elektromotor, generátor a spalovací motor. Točivý moment elektromotoru při rozjezdu po dosažení rychlosti 85 km/h přechází v pohon mechanický a umožňuje rychlou akceleraci na rychlost 100 km/h během pouhých dvou minut. Vůz byl ve své době výjimečný designem aerodynamické karoserie hlavního konstruktéra Hanse Ledwinky, komfortem vybavení interiérů dvou oddílů a cestovní rychlostí 92 km/h. Trasu Praha – Brno – Bratislava zvládl ujet za 4 hodiny 20 minut.
 

Expozice Skrytý středověk na zámku v Bílovci

Vznik expozice je hmatatelným dokladem dlouholetého úsilí města Bílovce rehabilitovat památkové hodnoty zámku, najít pro něj vhodné využití a zapojit jej do života místní komunity i cestovního ruchu. S využitím dotačních programů byly obnoveny inženýrské sítě, fasády, schodiště a nádvoří a na řadu přicházejí interiéry. Stavební úpravy jsou doprovázeny archeologickým výzkumem a operativní dokumentací. Z nich vzešlo mnoho nových informací o stavebním vývoji zámku, jemuž předcházel městský hrad z 15. století. V suterénu severního křídla zámku, kde se v novodobé historii nacházela kotelna, byly identifikovány stavební konstrukce spojené s tímto obdobím.

V působivém prostředí gotických suterénních prostor severního křídla zámku v Bílovci je tak nově představena podoba někdejšího pozdně středověkého městského hradu. Návštěvníci se seznamují s opevněním, způsobem bydlení i předměty všedního dne na hradě ve středověku. Základní myšlenkou návštěvnické trasy je snaha ukázat historickou stavbu a její prostředí jako obsáhlý archiv informací o té části minulosti, ke které se nedochovaly téměř žádné písemné zprávy či ikonografické prameny. Návštěvník si doslova osahá původní zdivo středověkého hradu, stejně tak má možnost pomocí modelů a interaktivních prvků sledovat pravděpodobnou podobu tohoto panského sídla ve středověku a jeho další stavební vývoj.

Archeologicky odkryté pozůstatky západního křídla hradu a jeho brány jsou prezentovány formou půdorysné stopy v dláždění nádvoří. Součástí architektonicky ztvárněné expozice jsou rovněž exponáty nalezené při archeologických výzkumech. Orientaci v expozici návštěvníkům usnadňuje doprovodná publikace Hrad Bílovec – Skrytý středověk – Průvodce expozicí s anglickým a německým resumé.

Způsob využití výsledků archeologických a památkových výzkumů pro prezentaci historického objektu a zpřístupnění architektonicky cenných prostor může být následováníhodným příkladem. Moderně, avšak minimalisticky a citlivě pojatá expozice představuje v působivém historickém prostředí fenomén městských hradů a díky cizojazyčným návštěvnickým textům je srozumitelná i zahraničním návštěvníkům moravsko-slezského pomezí.

Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe vyhlašuje a uděluje Národní památkový ústav od roku 2014 ve snaze zhodnotit a vyzdvihnout, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.