První písemná zmínka o harrachovských sklárnách sahá již na počátek 18. století. Po celou dobu až do současnosti si sklárna udržela tradici a řadí se mezi nejvýznamnější a nejstarší sklárny v České republice.

Budova kaple sv. Alžběty, postavena v historizujícím neogotickém stylu v letech 1898 – 1902, v sobě ukrývá neméně zajímavý interiér, kterému dominuje zrcadlový oltář. Opravdovým unikátem je ovšem skleněný zvon zavěšený v sanktusníku (tj. malé věži) kaple. „Stavba kaple sv. Alžběty byla realizována za patronátu Jana Nepomuka Harracha (1828–1909). Architektonicky kvalitní a čisté ztvárnění napovídá, že autorem návrhu mohl být významnější architekt spolupracující na dalších stavbách iniciovaných hrabětem Janem Harrachem.“ komentuje historii stavby Mgr. Martin Ouhrabka. 

Další pozoruhodnou novou kulturní památkou se stal také relikt stoupy na drcení křemene a hlíny. „Stoupa na drcení křemene a hlíny, nacházející se přímo před sklárnou, zajišťovala surovinu pro sklářský kmen a pánve. Dochováno je i torzo vybavení – dřevěná hřídel, kovové transmise, pastorky a mlecí kameny na drcení suroviny. Ke stavbě existuje plánová dokumentace z r. 1889.“ přidává zajímavosti o stoupě Mgr. Martin Ouhrabka. Samotná stoupa byla podrobena pečlivé dokumentaci Mgr. Miroslavem Kolkou a Mgr. Ivanem Peřinou, pracovníky libereckého Národního památkového ústavu, kteří se o podobné technické památky dlouhodobě zajímají.