Průzkumy – archeologický výzkum, průzkum zdiva a omítek, restaurátorský průzkum, průzkum krovu a stropů, dendrochronologický nebo archivní průzkum i mnohé další (podle potřeby konkrétní památky) – provádějí odborníci a specialisté různých oborů v souladu s ustálenou metodikou většinou při příležitosti stavebních úprav památky. Začít s nimi je ideální ještě před plánováním obnovy, protože odhalí, co je na stavbě cenné a zda je třeba to chránit. Další velké množství informací však lze obvykle získat až v průběhu stavby, proto je namístě zajistit kontinuální operativní průzkumy a dokumentaci. Ukončit průzkumy a shrnout všechny poznatky je možné až po ukončení stavebních prací.

Nejběžnějším uceleným metodickým postupem je stavebněhistorický průzkum (zkráceně SHP), který objasňuje stavební vývoj památky, změny jejího užívání i proměny vzhledu. Provádění průzkumu i podobu výstupu stanoví jednotná metodika, která zahrnuje formalizovaný popis stavby, terénní průzkum, interpretaci archivních materiálů, shrnutí stavebního vývoje i náměty pro další péči. Závěry a hodnocení obsažené v elaborátu se využívají pro základní výzkum, ale i každodenní ochranu a obnovu památkového fondu.