Sedm let renovačních prací na kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech
V roce 2022 byla rekonstrukcí vstupního schodiště před hlavním průčelím dokončena oprava pláště kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad na pražských Vinohradech. Tím byla po sedmi letech završena celková obnova jedné z nejpřednějších sakrálních památek Prahy, která byla v roce 2010 prohlášena národní kulturní památkou.
Práce na chrámu takřka s rozměry katedrály však zdaleka nekončí. Jeho vlastník, tamní římskokatolická farnost, se k velké zodpovědnosti za výjimečný svatostánek postavila čelem. Přesvědčivým důkazem uvědomělého přístupu a nasazení představitelů farnosti jsou proběhlé etapy celkové obnovy stavby.
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně byl postaven v letech 1928–1932 podle návrhu světoznámého architekta Josipa Plečnika. Stavba obdélníkového půdorysu s kazetovým stropem ve výšce třinácti metrů byla inspirována antickými chrámy i starokřesťanskou architekturou. Kostel má širokou, 42 m vysokou věž. Dekorativní fasády jsou tvořeny do tří čtvrtin výšky z glazovaných cihel. Pozoruhodná chrámová stavba byla provedena ve vysoké uměleckořemeslné kvalitě celku i detailu. Na její výzdobě se vedle Plečnika podílela řada významných umělců (Bedřich Stefan, Damian Pešan, Josef Melzer, František B. Doubek, Karel Svolinský, Otto Rothmayer aj.).
Při celkovém průzkumu kostela v letech 2010–2013 byly zjištěny více než dvě desítky vážných závad a poruch. Dílčí opravy v interiéru a renovace kotvení konstrukce věžních hodin byly realizovány ještě v roce 2014 a již roku 2016 mohla začít první etapa obnovy. Po sedmi letech oprav, investic a restaurátorských prací (2016–2022) byla hlavní část díla generální obnovy budovy kostela a jeho zázemí dovedena k úspěšnému zakončení.
Postupné kroky obnovy
V letech 2016–2017 proběhla v 1. etapě oprava vnějšího pláště zvonice. Obnova byla prováděna v restaurátorském režimu převážně konzervačního charakteru. Poškozené festony byly zpevněny injektáží, doplňky a opravy ostatních omítek byly prováděny klasickými zednickými postupy za použití vápenných materiálů. V ostatních partiích proběhlo čištění, na poškozených místech pak výměna degradovaných glazovaných cihel za kopie od původního výrobce (PKZ Keramika Poštorná, a. s., v Břeclavi) apod. Byla provedena repase hodin, restaurování ciferníku a ručiček a kříže na vrcholu věže.
V roce 2018 následovaly opravy a restaurování interiéru, úpravy liturgického prostoru v souvislosti s osazením nového oltáře, instalace vhodného osvětlení, ozvučení a elektronického zabezpečení. Nový oltář a podestu podle návrhu architektů Josefa Pleskota a Norberta Schmidta vytesal sochař Petr Váňa. Nová oltářní menza z bílého carrarského mramoru ve tvaru stlačené půlkoule nahradila provizorní obětní stůl z roku 1993. Byla umístěna na novém definitivním pódiu zhotoveném ze stejného materiálu a posvěcena 24. listopadu 2018. Její instalování bylo nejvýznamnějším současným zásahem do interiéru kostela. Příhodnou úpravou rozměrů pódia byla v podlaze znovu odhalena původní okna do krypty pod chrámovou lodí.
Druhá etapa v letech 2019–2021 znamenala postupnou generální opravu vnějšího pláště kostela – fasád hlavní lodi a sakristie. Spočívala v obnově omítek, štuků a nátěrů, v obnově a lokálních výměnách režného zdiva, restaurování prvků z umělého kamene a keramiky, kamenných schodišť, zábradlí a mříží, zámečnických a klempířských výrobků, elektroinstalací a hromosvodu. Na hlavní fasádě byly restaurovány mramorové plastiky Dobrého pastýře, Orantky a Panny Marie s dítětem od Bedřicha Stefana, pískovcové sousoší andělů nad západním štítem od Josefa Kalfuse (podle Plečnikova návrhu) i trojice vstupních dubových vrat pobíjených plechem zdobeným plastickými kříži a terči, provedená podle Plečnikova posledního návrhu.
V roce 2022 byla obnova kostela uzavřena opravou monumentálního trojdílného schodiště před průčelím kostela včetně trojice vstupních portálů. Po opravě mohla být podestě navrácena i původní mozaiková dlažba. Zrestaurování žulových schodišť a zábradlí i povrchů opěrných zdí z umělého kamene vyzvedlo monumentalitu kostela v prostoru náměstí.
Celý výsledek generální obnovy kostela Nejsvětějšího Srdce Páně byl charakterizován citlivým restaurátorským přístupem, který měl spíše konzervační charakter. Finančně náročná obnova, prováděná postupně a s maximálním respektem k památkovým hodnotám objektu, je významná i díky příkladnému přístupu a spolupráci investora (místní farnost, zastoupená P. Janem Houkalem), technického dozoru (Arcibiskupství pražské) a všech zúčastněných stavebních firem a restaurátorů s pražským pracovištěm NPÚ.
Iva Dryková, Andrea Holasová
